Botanický popis rostliny
Jedná se o opadavý, vzpřímený strom, který může dosahovat výšky až 20 metrů a má asi 1,5 metru v obvodu. Strom ubos velice rychle roste a někdy se vysazuje do živých plotů. Kůra je tlustá, korkovitá, šedo - narůžovělá (tmavá), zvrásněná s hlubokými rýhami, z nichž může vytékat míza (pryskyřice) používaná na výrobu lepidel. Mohutná koruna je vytvořena bohatými větvemi, které jsou posazeny celkem nízko.
Větvičky ubosu jsou vláknité. Listy jsou cca 30 cm dlouhé, mírně chlupaté, zelené, kopinatě elipsovité v 5-8 četných složených listech v páru. Ubos kvete od ledna do dubna. Květy jsou malé, bílé, sladce vonící a pučí na koncích větví. Plodem je asi 3 cm dlouhá, žlutá, aromatická švestka nakyslé chuti, s kožnatou slupkou a 1 semínkem. Plody ubosu - jsou na stromě v hroznovitém plodenství.
Původ a rozšíření
Strom je původem z nížinatých oblastí vlhkých deštných pralesů Amazonie v Brazílii, Kolumbii, Peru, Bolívii, Venezuele, třech Guineyí a také v jižním Mexiku, Belize a Costa Rice. Jedná se o zásadní tropickou rostlinu, kterou nelze najít v nadmořské výšce nad 1000 metrů nad mořem. I když byla rostlina vcelku endemická, daří se jí i na dalších místech, které nejsou její původní domovinou, ale sdílejí jisté parametry (nadmořská výška, vlhkost, teplota). Rostlina se vyskytuje také na Karibských ostrovech, dále byla dovezena do Asie (Indie, Bangladéš, Srí Lanka, Indonésie,...) a do Afriky. Strom je oblíbený nejen pro svůj rychlý růst (ploty, stín,...), ale také pro své plody a léčivou kůru.
Využití
Je pravdou, že ze stromu se dají využít kůra, plod i list. Plod je však součástí tradiční kuchyně a spíše se pojídá jako běžné ovoce a připravují se z něj džemy, džusy a další. Největší spektrum léčebného účinku však vykazuje kůra stromu. Její léčivé schopnosti objevily domorodí obyvatelé již před stovkami let a vědecká obec na ni upoutala svoji pozornost. Dnes je běžnou součástí peruánské fytoterapie a je využívána v etnické medicíně místními kulturami.
Lidová medicína doporučuje ubos pro jeho pozitivní vliv na stimulaci imunitního systému, na zlepšení funkce očí, na dezinfekci sliznice močového měchýře, při žaludečních potížích a k pomoci regenerace při hojení povrchových ran. V kolumbijské tradiční medicíně se ubos používá jako prostředek proti bolesti, jako kontraceptivum a někdy jako abortivum u mladých žen.
V bolivijské části Amazónie se z kůry připravují náplasti, které se aplikují na zlomeniny a podvrknutí či vykloubený kloub. Jistý cestovatel/lékař popisoval v roce 1999 použití kůry mombínu při křečích, proti průjmu, přivaginálních infekcích, dermatitidách, při asthmatu, otocích, psoriáze, žaludečních vředech, tuberkulóze a leishmanióze.
V jihoamerické tradiční léčbě zaujímá ubos místo nejen kontraceptiva a abortiva, ale také prostředku proti rakovině vejcovodů a dělohy. Místní léčitelé jej považují za léčivo proti bolesti a spasmům, a proto se hodí k léčběartritid, revmatismu, svalových a kloubních bolestí, zranění a zánětů. Odvary se používají při dyzentérii, průjmech, hemoroidech a obecně jako hemostatikum proti krvácení. Navíc se kůra osvědčila ke kloktání přilaryngytidě, tonsilitidě, k popíjení při malárii, horečkách, ledvinných kamenech a zánětech močového měchýře, uštknutí hada, popáleninách, opruzeninách a dalších kožních potížích.
Ve světě značně narůstá spotřeba a poptávka po mombínu, jelikož napomáhá správné činnosti metabolismu, zmírňuje negativní následky skladby stravy a nezdravého životního stylu. Někdy se ubos doporučuje jako projímadlo a jako lokální léčivo při lepře. Odvar z kůry mombínu se již staletí v lidové medicíně používá na tlumení závažného kašle skrze vyvolání zvracení. Stejný princip se využívá při otravě jídlem či konzumací chemických látek. V domorodých kmenech Afriky se přikládá prach z usušené kůry mombíny po obřízkách a při jiných řezných ranách.
V kůře stromu byla mnohokrát prokázána přítomnost taninu. Odvar z rostliny se např. v Nigérii přikládá na nateklé tváře a mízní uzliny. Na území Pobřeží slonoviny rostlina již desítky let používá k přikládání čerstvých ran jako prevence zánětu. V různých krajích bez omezení je kůra používána ke zmírnění symptomů lepry a také proti dětským parazitům (v trávicí soustavě). V Sierra Leone se odvar z kůry ubosu používá proti průjmům a někdy jako teplý adstringentní krém pro ženy po porodu.
Lidová medicína jihovýchodní Asie podává kůru ubosu k umírnění menstruační bolesti a při nadměrném krvácení. U mužů pomáhá při bolestivých hemeroidech a některé kultury podávají odvar z kůry stromu k léčbě rakoviny. Zevně se někdy používá odvar z kůry stromu k potírání praskajících a hnisajících ran, na plísňová ložiska kůže a opary.
Kůra ze stromu ubos obsahuje velké množství obsahových látek, které byly postupem času konfrontovány s vědeckou obcí a některým látkám byly přisouzenyanalgetické (proti bolesti), protikřečové a protizánětlivé účinky. Další látky prokázalyprotiplísňový, antiseptický a antibakteriální potenciál. Podtrhuje to léčebné využití tradiční medicíny, která doporučuje kůru ubosu přimykózách, zánětech, poševních infekcích a revmatismu. Některé zdroje popisují možné využití těchto látek při zánětech močového měchýře, vředové choroby žaludku a střev a při zánětu hltanu. Jistý protizánětlivý účinek extraktu z mombínu žlutého - ubosu byl prokázán na experimentálních potkanech.
Účinné látky
Kůra ubosu obsahuje tyto skupiny látek, katechiny, steroidy, karoteny, chinony a fenolické sloučeniny. Konkrétními látkami je alfa-pinen, karyophylen, kys. anakardová, kyselina citronová a její deriváty, kys. askorbová, alkenylsalicylová, ocimen, z cukernatých látek arabogalaktany a deriváty xylosy, dále vitamin A, B1, B2 A B5. Minerálními látkami ve velkém množství jsou vápník, železo a fosfor.
Tradiční dávkování
Nejčastěji zmiňovaný postup přípravy zahrnuje použití asi 5 g (1-2 lžíce) mleté kůry Ubosu zalité asi 750 ml (700-800 ml ale i 1l) vody. Směs se nechá povařit pod poklicí zhruba 20 - 30 minut, scedí se a odvar se popíjí 2-3x denně (obvyklé dávkování) v množství cca 200 ml (1 sklenka/hrnek). Při kožních potížích se může kombinovat s potíráním na nemocná ložiska 2x denně. Nedoporučuje se podávat dětem do 3 let, těhotným a kojícím ženám.
Pěstování
Velice zřídkakdy se pěstuje. Neexistují dokumenty popisující možnosti pěstování mombínu.