Botanický popis rostliny
Jedná se o vytrvalou bylinu obecně dosahující výšky 35 centimetrů, někdy však až výše než 50 centimetrů. Stonek je hladký až vláknitý, velice tenký, s čtvercovým půdorysem, tmavě fialovou, nahnědle zelenou barvou. Kořenové vlásky jsou velice tenké. Listy jsou protistojné, s krátkým řapíkem, mají zubaté okraje, tvarem jsou spíše mečovitě kopinaté (někdy spíše trojúhelníkovité) s délkou kolem 3 centimetrů a šířkou v rozmezí od 0,5-1,0 centimetrů. Při bázi jsou listy spíše šedozelené a výše postavené listy mají tmavší odstín zelené.
Květy jsou oboupohlavné, po celé ose samostatně vyrůstají na menších stopkách a mají velice drobné, lysé korunní lístky. Rostlina kvete od dubna do července. Okvětní lístky jsou světle modré až růžové, někdy mírně do fialova, chlupaté a až 1 cm dlouhé. Plod šišáku vousatého se objevuje od konce července do začátku září, je oválný, takřka bez vůně, mírně nahořklý a světle hnědý.
Původ a rozšíření
Šišák vousatý má svůj původ v jihovýchodní Číně, kde byla používána dlouhé generace k léčení mnoha nemocí. Z Číny se využití šišáku vousatého dostalo do lidového léčitelství Korey a části Vietnamu. Dnes se rostlina pěstuje na území Japonska, Číny a Korey. Šišák vousatý preferuje vlhká stanoviště jako jsou močály, ale lze ho nalézt podél potoků nebo řek. V prostředí vytvořeném člověkem je šišák vousatý nejvíce rozšířen na rýžových polích.
Využití
Šišák vousatý je favorizovanou bylinou v rámci Tradiční čínské medicíny, kde se stala součástí směsí (nebo v samostatném užívání, pokud to pacientův stav může dovolit) k pročištění organismu, regeneraci sliznic vnitřních orgánů a k odstranění otoků zvláště dolních končetin. Z pohledu tradiční čínské medicíny je šišák vousatý štiplavý, hořký a přirozeně chladný a ovlivňuje meridián plic, jater a ledvin. Hlavní funkcí je očistit horko - účinkovat proti otravě, eliminovat stagnaci krve a podpořit odvodnění. Hlavní indikací jsou proto horečnaté infekce, jedovaté hadí uštknutí, traumatická poranění, edémy, otoky a záněty jater s možností žloutenky.
Moderní vědecké práce se aktuálně zabývají popisem možných účinků obsahových látek šišáku vousatého vzhledem k jejich potenciálu potlačovat růst nádorů/metastáz a látky jako feoforbid (testován na fotodynamickou terapii rakoviny), specifické diterpenoidní alkaloidy (testovány vůči schopnosti zabíjet nádorové buňky) a polysacharidy typické pro šišák (testovány na schopnost zastavit nekontrolovatelný růst a zabránění tvorby cévního zásobení nádorového ložiska).
V tradiční čínské medicíně a lidové medicíny v Korey se užívání šišáku vousatého soustřeďuje na celkovou tělesnou očistu a detox, jakodiuretikum, na léčbu bakteriálních infekcí, regeneraci sliznice úst a krku, léčbu krčních mandlí, na léčbu různých typů hepatitid a některých druhů nádorů a odstranění otoků. Léčitelé vycházejí z výsledků některých (malých!) studií, které poukazují na možnost jistého benefitu pacientek při pravidelném užívání koncentrátu obsahových látek šišáku vousatého při diagnostikované rakovině prsu .
Nejvíce pozornosti je již od roku 2002 věnováno látce scutellarinu, která je obsažena v šišáku vousatém (Scutellaria!!!), ale i v jiných bylinách. Jeho účinek na lidské tělo je velice rozmanitý. Existují dosud 3 laboratorní studie, které nezávisle na sobě potvrzují účinek scutellarinu jako flavonoidu se silnou antioxidační (přímou) aktivitou a zvyšuje přirozenou antioxidační kapacitu buněk (nepřímý účinek). Zdá se navíc, že scutellarin ochraňuje buňky před oxidativním stresem. Scutellarin s největší pravděpodobností ochraňuje mozkové bílkovinné obaly synapsí zřejmě skrze mechanismus inhibice zánětu v mikrogliích (neuroprotektivní účinek), interaguje se serotoninovými receptory, ochraňuje neurony a srdeční buňky před ischémií, blokuje fibrotické mechanismy tkáně myokardu, může vyvolat hypertensi v mozkových artériích při dilataci a chrání mozkové buňky před účinkem beta-amyloidu. V bylinné lidové medicíně se používá šišák k léčbě zánětů a traumat.
Nedávno (2004) se zjistilo, že scutellarin zřejmě funguje jako antidotum při otravě selenem u dospělých lidí. Od té doby se testování scutellarinu celkem rozšířilo. Pozitivně vyšly výsledky u jedné studie, která pozorovala preventivní efekt před akutním poškozením plic. Scutellarin mírně snižuje hypercholesterolemii, která byla uměle navozena tučnou dietou. Zajímavé studie (celkem 3) zaznamenaly inhibici některých izoenzymů cytochromu P450, proto je nasnadě užívání oznámit lékaři či lékárníkovi a zkonzultovat s ním možné interakce při užívání jiných léčiv.
Scutellarin dále zřejmě inhibuje proteasom, což je molekula zodpovědná za rozpad bílkovin (funguje jako enzymatický spouštěč proteolýzy, rozpad bílkovin),navozuje řízenou buněčnou smrt přes specifické signalizační dráhy a v patřičné terapeutické dávce zastavuje proliferaci (dělení) nádorových buněk (dosud potvrzeno 2 studiemi).
Obecně lze spočítat, že počet studií potvrzující protirakovinný efekt všech obsahových látek šišáku vousatého v koncentrované dávce na tkáňových liniích se pohybuje okolo jedné desítky. Zhruba 5 studií na zvířecích modelech se zabývalo pouze flavonoidy z natě šišáku vousatého. Obsahové látky natě šišáku vousatého v optimální dávce se prokázaly bezpečné a potenciálně užitečné v boji proti rakovině prsu ve 2 studiích, účinné skrze mechanismus indukce programované buněčné smrti a modulace tumorové angiogeneze (tvorba cévního zásobení) u rakoviny tlustého střeva ve 4 studiích, dále zejména polysacharidy a scutebarbatin A účinné pomocí různých aktivních enzymů (kaspázy, fosfo-Erk, fosfo-Akt, fosfo-c-Met,...) u rakoviny plic ve 2 laboratorních studiích.
V různých dávkách a v různém složení obsahových látek šišáku vousatého bylo popsáno u 5 dostupných laboratorních studií velké množství informacíproti buňkám rakoviny jater, v jedné studii se zjistil doplňující efekt u flavonoidů v kombinaci s cis-platinou u buněk rakoviny vaječníku a mnoho studií se zaměřuje na směsici všech obsahových látek šišáku vousatého vůči rakovinným buňkám obecně, některé se více zaměřují na ovlivňování imunitního systému, jiné na ovlivňování oxidativních látek, vnitrobuněčných struktur nebo signalizačních kaskád.
Podle tradiční čínské medicíny je běžná terapeutická dávka pro dospělého jedince v rozsahu od 15 do 30 gramů nebo od 30 do 60 gramů čerstvě připraveného rostlinného materiálu v nálevu. Nálev může být použit jak vnitřně tak k vnějšímu užití. V tomto dávkování bylo provedeno několik klinických studií s těmi závěry. U 182 pacientů se středně závažnými žaludečními vředy, ze kterých se však v budoucnu mohla vytvořit rakovina žaludku, byla podávána kombinační léčby standartního léčiva s pilulkami extraktu ze šišáku vousatého po dobu 1 měsíce až 10 let pravidelného podávání. U 46 případů došlo k naprostému vyléčení na molekulární úrovni, u 52 pacientů došlo k výborné úlevě, u 45 pacientů vyšlo také s efektem a u 39 pacientů se nic nezměnilo. Zhodnocením klinického užívání se potvrdilo, že čím déle léčba trvala, tím více pomáhala.
U klinických případů rakovin jater a jícnu v čínských nemocnicích se neléčilo pouze samostatnými bylinami, ale nejvíce kombinacemi, které byly různě promsené a v různém množství, aby to každému pacientovi vyhovovalo podle jeho stavu. Úspěšnost léčby byla 60 a 62%, musí se však vzít v potaz, že pacienti nebyli léčeni preventivně, ale už při rozběhnuté chorobě. Užívání šišáku je dlouho považováno za bezpečné, v některých případech za velmi užitečné a v rukách zkušeného bylinkáře je šišák vousatý pouze přínosem. V případě dotazů by měl pacient kontaktovat praktika čínské medicíny nebo lékaře se zkušenostmi či znalostmi. Užívání není doporučováno u lidí s chorobami krve a u těhotných žen.
Účinné látky
Nať šišáku vousatého obsahuje velké množství účinných látek, z nichž velké množství spadá pod flavonoidní látky, jiné jsou charakteru diterpenů a další významné jsou polysacharidy. Dosud byly extrahovány a studovány scutellarin (kterému se výše dostatečně věnujeme), catalpol, limonen, beta-caryophylen, beta-cadinen, (+)-alfa-terpineol, apigenin a deriváty jako je např. apigenin-5-O-beta-glucopyranóza, kyselina kumarinová, luteolin a dále 4-hydroxywogonin.
Tradiční dávkování
Klasické dávkování pro dospělého člověka je 3 g sušené natě šišáku vousatého (1 vrchovatá polévková lžíce), která se smíchá s 200 ml studené vody a nechá povařit asi 15 minut. Může se dolít chybějící vodou. Toto dávkování je doporučené pouze 1x denně, ráno, nalačno asi 30 minut před jídlem. Při závažnějších potížích literatura doporučuje stanovit dávkování na 9 - 30 g a při léčbě rakoviny (nebo k posílení standartní léčby) je tradiční čínskou medicínou doporučena dávka až 60 g denně. V případě vyrobení domácí tinktury je vhodné dávkovat 2-5 ml 1x denně.
Pěstování
Přirozeným stanovištěm pro šišák vousatý ve volné přírodě jsou vlhká, trvale zamokřená stanoviště jako jsou např. mokřady, močály nebo bažiny. Dnes se pěstují na území Číny, Japonska a Korey. V literatuře jsou pouze texty, že rostlina vyžaduje půdu bohatou na živiny, dostatečnou (skoro trvalou) zásobu vody a nadmořskou výšku do 2000 m. n. m.