Botanický popis rostliny
Jedná se o rod hub produkující rosolovitý, bílý a kapraďovitý basidiocarp (část produkující pohlavní buňky, neboli plodnice). Plodnice je téměř 7,5 cm dlouhá, složená z tenkých, větvených a vždy vzpřímených kapraďovitě uspořádaných listů s křehkým okrajem a texturou připomínající mořské řasy.
Hyfy jsou mikroskopicky sevřené a vytvářejí hustý rosolovitý matrix. Haustoria vyrůstají na koncích hyf tvoříce tak filamenta, která se napojují a pronikají do hostující tkáně. Basidie jsou elipsoidní až vejčité, rosolovité, někdy stopkovité s vertikálními přepážkami velikosti maximálně v desítkách mikrometru.
Rosolovka je parazitická kvasinka, která žije jako slizovitý, sliznici připomínající film dokud nenajde své houbovité hostitele. Své hostitele posléze napadne a spustí agresivní mycelární růst potřebný k vytvoření basidiocarpu.
Původ a rozšíření
Rosolovka je široce rozšířená, zvláště v tropech, kde se dá snadno nalézt na mrtvých větvích stromů s velkými listy. Celý rod rosolovek je však rozšířen v tropech a subtropech, může však expandovat do mírného pásu v Asii a Severní Ameriky.
Rosolovka je také velice známá v Jižní a latinské Americe, v Karibiku, subsaharské Africe, některých částech Severní Ameriky, jižní a jihovýchodní Asii, ostrovech v Pacifiku, Austrálii a Novém Zélandu. Houba je dnes komerčně pěstovaná a jedna z nejvíce oblíbených hub v čínské a japonské kuchyni a medicíně.
Využití
Název "sněžná houba" pochází z její bílé barvy a vzhledu připomínající sněhovou kouli. Je jedlá a v Číne a Japonsku považovaná za delikatesu. Textura je velice zajímavá. Je totiž jemná a přitom křupavá.
V čínské kuchyni je rosolovka tradičně využívána v přípravě sladkých pokrmů. Využívá se totiž její želatinové struktury a faktu, že je bez chuti a má určitý léčebný potenciál. Nejčastěji se používá k výrobě polévky nazvané luk mei často v kombinaci s cicimkem čínským, sušeným longanem a dalšími ingrediencemi. Také se v Japonsku a Číně používá k výrobě některých nápojů a zmrzlin.
Existuje mnoho způsobů jak připravit rosolovku. Může být orestovaná v olivovém oleji nebo na másle. Samozřejmě až po řádné rehydrataci houby. Proto se dají připravit s dalšími ingrediencemi (např. vajíčka, bylinky atd...). Tradiční vaření však zahrnuje přípravu dezertu. Nejdříve se přes noc nechá houba nasáknout cukernatým roztokem. Poté se povaří, aby se nadbytečná voda odpařila a poté se může přidat sirup, med nebo sladký ovocný nálev.
V roce 2000 byl v časopise International Journal of Medicinal Mushroom publikován článek popisující protirakovinný potenciál obsahových látek rosolovky řasotvaré. Konkrétně byly testovány heteropolysacharidické glukuronoxylomanany. Obsahové polysacharidy zřejmě stimulují imunitní systém k protirakovinné aktivitě. Stimulují vaskulární endoteliální buňky nesoucí efekt vůči radiaci, stimulují hematogenesi a vykazují antidiabetický, protizánětlivý, hypocholesterolemický, antialergický a hepatoprotektivní účinek. Rosolovka také obsahuje velké množství vápníku a vitamínu D. Doporučuje se tedy k dobrému růstu a vývoji. Vysoká koncentrace vlákniny v rosolovce přispívá ke střevní peristaltice a snížení absorpce tuků.
Vědecké práce z čínských laboratoří z 90tých let minulého tisíciletí přinesli zajímavé výsledky při pozorování zvýšeného obranného efektu vůči radioterapii a vůči projevům stárnutí. Od té doby proběhla celá paleta pokusů zaměřující se na popis potenciálu obsahových látek rosolovky na imunomodulační a protirakovinný efekt.
Slizotvorné polysacharidy obsažené v rosolovce řasotvorné byly pozorovány na zvířecích a na to návazných buněčných experimentech se zaměřením na klíčová receptorová místa na zvolených buňkách imunitního systému. Zvýšená aktivita těchto látek zvýšila produkci interferonů a interleukinů, 2 složek zodpovědných za stimulaci makrofágů a dalších složek imunitního systému.
Na buněčné úrovni tyto látky zvýšily produkci NK buněk (přirozených zabijáků) a efektivitu protilátek. V laboratorních podmínkách se potvrdil protirakovinný potenciál těchto látek. Konkrétně v této práci byl popsán inhibiční efekt zmíněných látek na růst nových cév a tedy zastavení výživy rakovinných buněk. Má se také za to, že přítomnost selenia podporuje protirakovinný potenciál houby.
Obsahové polysacharidy rosolovky jsou považovány za významného činitele proti následkům akutní radiace a k podpoře krvetvorby v kostní dřeni. V dávce 200 mg/kg obsahových polysacharidů během 3-5 následujících dní po vystavení cobalt-60 záření došlo k protektivnímu účinku kostní dřeni, jelikož došlo k redukci pouze 20% granulocytů oproti 60% redukci u kontrolní skupiny. U zvířat (nejdříve u myší, u psů a také u opic) aplikovaným obsahové látky rosolovky došlo navíc k významnému prodloužení doby přežití (průměrně o 30 dní), kdy byla zvířata vystavena gama paprskům.
Obsahové látky rosolovky mohou být při pravidelné konzumaci považovány a doporučovány ke zlepšení imunodeficience včetně AIDS, ke zlepšení fyzického stresu, stárnutí, k prevenci senilní degenerace zlepšením stavby a funkce menších cév (udržení dobré krevní perfuze životně důležitých orgánů). Rosolovka může zlepšit jaterní schopnost detoxifikace.
Polysacharidy rosolovky řasotvaré ukázaly stimulační efekt na syntézu DNA ve vaskulárních buňkách, čímž dochází k prevenci chorob, jako je ateroskleróza, hypertenze, tromboflebitida a komplikace plynoucí z neléčení těchto chorob. V jiných publikacích prokázaly účinek prodloužení protrombinového času, redukcí adherence destiček a snížení krevní viskozity.
Vodný extrakt a bezalkoholová tinktura rosolovky řasotvaré prokázaly významný potenciál v prevenci neboléčbě neurologických poškození. Experimenty na myších ukázaly zajímavé spojení mezi polysacharidy rosolovky řasotvaré a zvýšeným efektem proti stáří (protekce nervových buněk) a poškození tkání mechanismem navýšení aktivity enzymu superoxid dismutásy, přirozeného antioxidantu v lidském těle, v játrech a v mozku.
Pravidelná denní konzumace rosolovky řasotvorné v dávce 100 nebo 400 mg/kg po sobě jdoucích 14ti dnech u potkanů výrazně zlepšilo schopnost učení a paměti. Zdá se tedy, že by rosolovka (nebo její účinné látky) mohla být nadějným prostředkem při prevenci nebo léčbě kognitivních procesů.
Tradiční východoasijská medicína
Po staletí se houba používá v rámci tradiční čínské medicíny pro své významné pozitivní účinky na lidské zdraví, obzvláště při tuberkulóze, vysokém krevním tlaku a běžném nachlazení. Podle tradiční čínské medicíny rosolovka zvlhčuje plíce, žaludek a ledviny, dále posiluje kosti, napomáhá udržovat optimální váhu a poskytuje řádné provlhčení kůže. Rosolovka se velice často doporučuje v rámci tradiční medicíny k léčbě chronické bronchitidy u starších pacientů.
Čínské ženy, včetně legendární krásky Yang Guifei, tradičně aplikovaly rosolovku řasotvarou k udržení vlhké, hebké a pružné pokožky. V pojetí tradiční čínské medicíny byla rosolovka řasotvorná vždy považovaná za houbu mající významný benefit na lidskou kůži, která podporuje krásu. Obsahové polysacharidy z tremelly byly postupně přidávány do kosmetických produktů na zlepšení kosmetických parametrů pokožky, k protekci a zvlhčení pokožky, k udržení pružné a zploštěné bariéry s protizánětlivými a antialergickými vlastnostmi. Obsahové látky brání periferní vaskulární degeneraci, čímž rosolovka napomáhá k udržení krevní perfúze ve všech vrstvách kůže.
V japonské tradiční medicíně se rosolovka řasotvará používá k prevenci aterosklerózy vedoucí k tvorbě plaku v arteriálním řečišti. Mechanismus aktivity rosolovky je zřejmě snížení plasmatického cholesterolu. Toto tradiční pojetí zatím podporuje pouze jedna klinická studie a jedna menší studie provedená na lidských dobrovolnících.
Kosmetika
Francouzské a japonské kosmetické společnosti započaly až v poslední době testovat účinky obsahových látek rosolovky řasotvaré ve svých produktech jakožto slibné ingredience k lokálnímu užití. Polysacharid obsažený v rosolovce řasotvaré má neuvěřitelnou schopnost udržet v sobě vodu.
Kapacita houby udržet vodu odpovídající 500 krát většímu množství, což je více než dokáže kyselina hyaluronová a glycerin. Ukázalo se také, že po pravidelné aplikaci extraktu z rosolovky řasotvaré po dobu 4 týdnů se oproti kontrole značně zlepšila schopnost udržení objemu vody v kůži a vrstvě stratum corneum.
Účinné látky
Výše byly popsány efekty obsahových heteropolysacharidických glukuronoxylomananů. Jedna publikace popsala analytické výsledky rozboru heteropolysacharidů a zaznamenala v těchto složitých strukturách složení asi 1% proteinů, 3-4% acetylovaných skupin, 77-84% polysacharidů a dále stopová množství prachu a vlákniny.
Vodný roztok polysacharidů má kyselou povahu (pH od 5,1 do 5,6) a monomery jsou zastoupeny fruktózou, xylósou, ribósou, arabinósou, mannósou, galaktósou, glukósou a glukuronovou kyselinou spojené sériově alfa1-3 s beta větvením vedlejších řetězců. Z minerálních látek jsou v rosolovce nejvíce zastoupeny železnaté, sodné, draselné a vápennaté soli.
Také je přítomný vitamín D a selenium. V rosolovce jsou obsaženy tyto aminokyseliny v sestupné koncentraci: alanin, leucin, valin, glycin, serin, kyselina aspartamová, glutamová kyselina, cystein, isoleucin, methionin a threonin.
Tradiční dávkování
Doporučuje se nejprve omýt studenou vodou, vložit do nádobky s vodou na dobu 10-15 minut a vložit do lednice. Nechá se okapat a používat posléze na smažení, jako přísada k vajíčkám, do polévek nebo k dalším využitím výše zmíněných. Denní dávka u dospělého člověka by měla být v rozmezí od 1000 do 2000 mg rosolovky. Tinktura či jiné extrakty se dávkují podle uvedené koncentrace.
Pěstování
Před samotným pěstováním v domácím prostředí se musí získat divoký typ rosolovky. Pokud známe ekologii růstu rosolovky, dokážeme vypěstovat slušnou zásobu rosolovky. Nejdříve je třeba připravit vhodný substrát tvořený pilinami s otrubami a možno s obilovinou jako jsou např. jáhly či proso. Při komerčním pěstování se substrát sterilizuje. Po ochlazení se do substrátu naočkuje mycelium Hypoxylonu archeri a nechá se po několik týdnů růst, než se naočkuje rosolovka.
Po druhotném růstu parazitárního organismu a po vhodných podmínkách (vysoká vlhkost a stálá teplota) se pod plodnice dají sáčky. Po několika týdnech poté se shluky rosolovky prořezávají skrz sáčky a mohou se odříznout. Jelikož se po rehydrataci dosahuje rosolovka stejné velikosti a chuti jako kdyby byla čerstvá, velká část sklizně se nechává sušit do budoucna.
Rosolovka řasotvará je komerčně pěstována v Číně podle záznamů alespoň od 19. století. Dříve se pěstování provádělo používáním dřevěných špalků nebo kmenů a manipulací různými technikami opírající se spíše o štěstí a náhodu, že dojde ke kolonizaci. Později se metodika vylepšila používáním očkování spór a mycélií ve dřevěných špalcích.
Dnes se tato metoda široce používá a zahrnuje očkování směsí houbovitých organismů s pilinami v optimálních podmínkách. Nejoblíbenější a nejvíce používaný hostitel rosolovky řasotvaré se používá Annulohypoxylon archeri. Předpokládaná produkce v Číně v roce 1997 byla kolem 130 000 tun. V dalších východoasijských zemích se rosolovka také pěstuje ve velkém množství a ve zbytku světa ne již v takové míře.