Botanický popis rostliny
Ořešák černý je opadavý, statný, přímo rostoucí strom dorůstající do obdivuhodných rozměrů, tj. až do 20-40 m výšky a 15-25 m do šířky. Kůra stromu je rozbrázděná, tmavě šedá a dává borce diamantově tvarované vzorce. Listy jsou složené, lichozpeřené a střídavě rozmístěné na větvích, 30-60 cm dlouhé, lístků je 15-23, jsou zašpičatělé, 7-10 cm dlouhé, asi 3 cm široké a okraje mírně pilovité. Ořešák je jednodomá rostlina, samčí květy jsou hnědé jehnědy, samičí květy jsou ve shlucích po 2 až 5, vždy na koncích větve. Plody jsou kulovité, velmi pevné, velké 4-6 cm v průměru, zelenohnědé, aromatické (štiplavé až pálivé aroma), mají jedlá jádra a zrají na podzim zhruba od října do listopadu.
Původ a rozšíření
Ořešák černý pochází původem z východní části Severní Ameriky. Roste blízko řek a pobřeží od jižního Ontaria, od západu po jihovýchod Jižní Dakoty, na jih k Georgii, na severu Floridy a jihozápadně do Texasu. Lidskou činností a zemědělskou poptávkou se strom v 17. století rozšířil do Evropy, střední Asie, až do Číny. Zprvu se ořešák černý pěstoval jako okrasný strom v zámeckých zahradách, dnes může být k vidění i v běžných parcích. Na území České republiky byl první ořešák černý zaznamenán v roce 1835. Největší současný exemplář se v ČR nachází v zámeckém parku v Kvasicích (okres Kroměříž).
Využití
Ořešák černý je významná komerční dřevina jak z pohledu pěstování pro plody, tak pro dřevo (tmavé a lehce zpracovatelné). Stromy mohou být pěstovány jak pouze pro jeden "produkt" nebo pro oba. Nejširšího využití ořešáku černého zaujímá potravinářství. Populární je pro spotřebitele využití při výrobě zmrzlin, pekařských produktů a konfekce. Velmi oblíbené jsou podzimní koláče, dorty, koláčky a cukroví. Oplodí se může namáčet a louhovat v jednoduchém sirupu nebo lihovém roztoku k dochucení nápojů.
Barevné látky juglon, plumbachin a tanin jsou přírodní barviva používaná v historii k barvení vlasů, manufakturních výrobků, podlah, nábytku a obecního majetku. Dodnes se oplodí používá mimo jiné jako abrazivní leštidlo, filtr k čištění dehtu a jako přísada do kosmetických přípravků. Zdroje se liší v popisu barvy extraktu z oplodí ořešáku, ale zdá se, že čerstvý je žlutohnědý a časem nabývá hnědou barvu.
Indiánští léčitelé a šamani používali proti parazitárním infekcím očistné rituály, během kterých došlo i na extrakt ze slupek ořešáku černého. Ten měl očistit střevní trakt a postupně tím zlepšit imunitní soustavu a odpověď na přemnožení infekčních parazitů. Ještě před tím, než byly v oblibě vitamíny a minerály, se běžně používal ořešák k léčbě vředů, ran, kurdějí a ke kloktání. V historii podávali díky obsahu tříslovin ořešák černý ruští vojáci k čištění ran, k rychlejšímu hojení vnějších poranění a k léčbě vředů.
Obsahové látky ořešáku černého byly testovány na jejich potencionální schopnost zahubit střevní parazity při infekčních chorobách gastrointestinálního traktu. Ořešák černý je součástí mnoha antiparazitických a antimykotických přípravků/směsí proti mnoha mikroorganismům včetně Giardií, ploštěnek, měchovců a hlístic.
V roce 2012 byly testovány chinonové extrakty z ořešáku černého na antimikrobní efekt obsahových látek, přičemž jako nejvíce účinnou látkou se projevil juglon. Juglon vykázal specifický baktericidní efekt vůči kmeni Erwinia amylovora a zdá se jako potenciální přírodní náhrada dnešní antibiotické léčby.
Další studie publikovaná v časopise Phytotherapy Research popsala u juglonu významnou inhibici aktivity RNázy H virů HIV. Jedná se o zajímavou informaci, jelikož RNáza H je klíčovým enzymem při replikaci viru HIV, jelikož podporuje a katalyzuje štěpení DNA/RNA hybridu vytvořeného po proběhlém procesu zprostředkovalo reverzní transkriptázou (přepis z RNA na DNA). Inhibicí tohoto enzymu podáním juglonu dochází k zastavení replikace viru HIV a prokazuje určitý antivirotický efekt.
Obsahové taniny (polyfenolické třísloviny) jsou schopné snižovat plasmatické hladiny cholesterolu, pomáhají smršťovat potní žlázy, což vede ke snížení pocení, a přinášejí úlevu při průjmu a zvýšené krvácivosti.
Lidová medicína
V léčitelství se používají slupky, jádra, listy a oplodí ořešáku černého. Nejznámnější příznivé účinky těchto částí jsou schopnost čistit organismus, podpořit přirozenou imunitu, zlepšit aktivitu mozkových funkcí, podpořit chuť k jídlu, snížit cholesterol, zlepšit aterosklerotické projevy a příznivě ovlivňovat kardiovaskulární systém (s významným vlivem na cévy).
Lidová medicína připomíná použití oplodí ořešáku černého při bolestivém trávení, při kolikách, pálení žáhy, meteorismu, k podpoře vylučování žlučových šťáv, k odvrácení kardiovaskulárních chorob a k vnějšímu užití při bolestivých bolácích a nepříjemném akné.
V lidové léčbě je oplodí ořešáku černého tradičně využíváno k léčbě některých nádorových onemocnění. Severoameričtí léčitelé doporučují podávání černého ořešáku ke stabilizaci při leukémii, dále při syfilisu, k oplachům při kožních chorobách a ke kloktání při zánětech nosohltanu a dutiny ústní.
Účinné látky
Na 100 gramů oplodí ořešáku černého vychází zhruba 10 g na uhlovodíky, tuky na cca 59 g (s převahou polynenasycených mastných kyselin jako je kys.linoleová, olejová, palmitová a stearová) a bílkoviny 24 g. Zbylé množství spadá na vitaminy B1, B2, B3, významné množství B5 a B6, dále B9, B12, vitamin C, D, E a K. Významně biologicky aktivní je juglon (naftochinonový derivát), plumbachin (chinonový pigment) a tanin (polyfenolická látka).Z minerálních látek lze zmínit obrovské množství manganu, fosforu, hořčíku a zinku, méně je vápníku, železa, sodíku a draslíku. Asi 4 gramy spadají na vodu.
Tradiční dávkování
Ořešák černý se užívá formou odvaru, který se připraví smísením jedné polévkové lžíce se 750ml studené vody. Přivedeme k varu a na mírném ohni povaříme max. 10 min. Poté odstavíme a takto připravený odvar se vypije ve třech dávkách během dne.
Pěstování
Výnosnost plodů může kolidovat mezi roky. Produkce ořechů může začít již od 4. roku věku stromu, nicméně velkých výnosů lze získat až zhruba za 20 let, stromy se obecně dožívají 130 let věku. Klíčení plodů může v teple trvat několik měsíců, nejlépe když se plody navrství na sebe s cílem snížení vlhkosti. Sazenice začínají růst od dubna do května a ročně dokáží vyrůst o cca 1 m a každý rok se délka může prodloužit. Ořešák černý je více mrazu-odolný než jiné druhy ořešáků. Daří se mu však nejlépe v teplejších lokalitách s bohatou půdou a dostatkem vody v nižších polohách, růst však bude také v sušších půdách, i když značně pomaleji.
Důležitá informace je, že ořešák černý je tzv. alelopatická rostlina, což znamená, že uvolňuje chemické látky z kořenového systému a dalšího pletiva s cílem poškodit nebo redukovat ostatní rostliny v okolí a zisku kompetitivní výhody. Tato vlastnost ořešáků může být často v parcích a zahradách považována za nežádoucí. Většina oplodí ořešáku černého se komerčně pěstuje a sklízí v USA. Zhruba 65% celkového výnosu vykazuje americká zemědělská firma se sídlem v Stocktonu, Missouri.