Botanický popis rostliny
Jedná se o tropický keř. Rostlina noni dorůstá výšky mnohdy až 9 metrů, může být však i nižší. Noni je odolnější vůči vnějším vlivům, jelikož roste jak ve stinných zalesněných oblastech, tak na otevřených prostorách s dostatkem slunce v kamenitých nebo písčitých půdách. Je schopna přežít také v suchých oblastech, proto lze noni nalézt v oblastech vulkanické aktivity, lávou zamořených oblastech, skalních převisech nebo v půdách s vysokou koncentrací solí.
Květenství a plodenství je složené. Rostlina přitahuje zvláštní typ mravenců, kteří staví mraveniště z listů keře noni a po celý rok chrání rostlinu před parazitujícím hmyzem. Sami rostlinu nijak nepoškozují.
V rámci lidového léčitelství se tradičně užívá plod noni, který rostlina plodí několikrát během celého roku. Fertilního období se noni dožívá prakticky v průběhu 18. měsíce života, poté je schopna plodit ovoce v hmotnostním rozmezí od 4 do 8 kg většinou jednou za měsíc. Plod má zhruba 10-20 cm v průměru a obsahuje mnoho semen. Nezralé ovoce má zelenou barvu, která postupem přechází ve žlutou a zralý plod má žlutobílou až bílou barvu.
Některé kultury nazývají ovoce "starvation food", což se volně přeložit jako "jídlo proti hladovění". Civilizace na ostrovech v Pacifiku pojídají ovoce v dobách hladu nebo hladomoru nebo v lepších časech jako součást hlavního jídla - buď čerstvé na zajezení, vařené jako součást přílohy. Obyvatelé jihovýchodní Asie a Austrálie jedí solené opečené noni a semínka z plodu smaží.
Původ a rozšíření
Původem rostliny noni se předpokládá oblast jihovýchodní Asie a Australasie. Přirozeně se vyskytuje v regionu Indického oceánu přes Indonésii zhruba po Hawaj. V dnešní době je však noni rozšířeno a pěstováno po celé šíři tropického pásu, kde zplanělo. Pěstování noni se nejvíce rozmáhá na farmách Hawaje, kde je kultivace rostliny největším ekonomickým příjmem zdejších farmářů. Navíc jsou zde účinky plodu noni nejvíce studovány v akademických kruzích.
Využití
Délka tradičního užívání noni se odhaduje na 2000-2500 let. Je proslavená svými ohromnými zdravotními benefity na lidské zdraví. Proběhlo mnoho studií, popisujících důkazy, které podporují výhody užívání noni v tradičním lékařství.
V roce 2012 proběhl výzkum každodenního popíjení džusu noni na vliv na kardiovaskulární systém sledováním hodnot LDL, HDL a homocysteinu (nespecifický ukazatel zánětu). Po měsíci užívání se měřily krevní vzorky dobrovolníků a dospělo se k názoru, že zde existuje vysoce pravděpodobný vliv noni na snížení LDL, mírného navýšení HDL a snížení homocysteinu, tedy prozánětlivého faktoru.
Zdá se, že noni má příznivý vliv také na diabetes a stav zvýšeného krevního cukru. Oproti kontrolní skupině s diabetem došlo ke snížení hladin krevního cukru zhruba na polovinu oproti původním hodnotám. Stejně tak došlo ke snížení glykovaného hemoglobinu (stanovuje se zejména ke zvýšení efektivity diagnózy diabetu). Noni navíc stimulovala genetickou expresy proteinů zodpovídajících za metabolismus cukru a zvýšeným vychytáváním cukru periferními tkáněmi.
Animální testy prokázaly, že extrakt z morindy vyvolal 36% nárůst produkce bílých krvinek a zhruba 33% nárůst exprimace protiizánětlivých působků. Je tedy možné deklarovat, že noni má vliv imunostimulační a zároveň patrný antibiotický.
Tradičně je plod noni užíván k rozdílným terapeutickým zásahům včetně artritidy, diabetu, vysokého tlaku, bolestí pohybového aparátu, menstruačních potížích, aterosklerózy, srdečních potížích a bolesti hlavy. Šťáva z listů morindy vykazuje účinky jako běžná antiseptika/dezinficiens. Semínka noni obsahují významný podíl linoleové kyseliny, kterou lze s výsledky užít zevně na zánětlivá ložiska s příznaky akné a mastnoty.
Studie přišly na to, že užívání noni je bezpečné. Navíc prokázaly jeho antioxidační, protizánětlivý a apoptózu-stimulující (řízenou buněčnou smrt) efekt. Proto je noni možným alternativním kandidátem k uvažování u t erapie chemoterapeutiky-cytostatiky (léčiva užívaná proti rakovině).
Účinné látky
Plod morindy obsahuje vysoký podíl karbohydrátů a vlákniny, které se podílejí na významné nutriční složce plodu noni. Noni obsahuje okolo 6% bílkovin, 30-40% vlákniny a 1-2% tuků. Z dalších složek je významný obsah vitamínu C, B3, železa a draslíku. V menším množství se v noni nachází vitamín A, vápník a sodík. Oproti džusu se čerstvý plod jeví bohatší v obsahu zmíněných vitamínů, obojí má však podobnou nutriční hodnotu. U dalších látek se zdá, že nemají žádný významný vliv na celkové zdraví (kromě flavonoidů katechinu a epikatechinu). Noni obsahuje několik endemických látek např. xeronin, dacanthal, stigmasteryl.
Tradiční dávkování
Velice se liší v závislosti na charakteru onemocnění a jeho průběhu. Užívání noni se však dá zobecnit na zahajovací fázi (zhruba třídenní), kdy se 1 lžíce noni (kolem 4 g) užívá 2x denně vždy před jídlem. Délka nastávající fáze je doporučena na 1 měsíc, během které se dávka zdvojnásobí, a režim zůstává stejný. Poslední fáze je v praxi dlouhá 2-4 měsíců, přičemž ranní dávka se opět zdvojnásobuje oproti předchozí dávce a večerní zůstává stejná. Celkově by měla být konzumace noni dlouhodobá. Zmínění dávkování se váže k imunostimulačnímu zásahu. Pokud chce pacient užívat noni při onkologickém onemocnění, je vhodné vždy konzultovat s lékařem (či zprostředkovaně s publikacemi) dávku a délku užívání.
Pěstování
Před samotným výsevem je třeba nechat semena noni řádně vyklíčit. Ještě je však vhodné semena na 1-2 dny ponořit do vlažné vody. Poté je dobré nechat semena ve vlhkém a teplém prostředí několik týdnů. Doba klíčení noni je velmi rozdílná a rozmezí je zhruba od 10 do 100 dní. Po vyklíčení stačí klíčky přenést do rašelinového substrátu. Co se týče prostředí, noni by se mělo vysazovat na slunných místech, která jsou navíc vzdušná. Pokud je dostatek příznivých vnějších podmínek, noni bude růst rychleji a efektivněji. V létě je vyhovující teplota okolo 30°C, v zimě stačí teplota něco přes 18°C bez přítomnosti přímého slunečního záření.