Botanický popis rostliny
Nejčastěji se moringa vyskytuje volně v přírodě jako opadavý strom s kmenem o šířce až 30 cm rostoucí do výšky maximálně 13 nebo 14 metrů. Strom má povislé křehké větve a řídkou, neuspořádanou korunu, kůra má hnědou barvu. Moringa olejodárná roste velice rychle, někdy se popisuje až metr za rok, spadá do opadavých stromů, ale může být i vždyzelený neopadavý. Na počátku kořenového systému se nachází hlíza, která rostlině pomáhá přežít suchá období.
Větve moringy olejodárné jsou dlouhé, listy jsou sudozpeřené nebo lichozpeřené, střídavé, řapíkaté, žlaznaté a dlouhé až 60 cm ve tvarech eliptických, vejčitých nebo zaoblené do tvaru klínku. Květy jsou krémově bílé nebo žluté oboupohlavné asi 2 cm velké a uspořádané do 30-35 cm dlouhých lat. První období květu je od února až do dubna a druhé poté v září, mezitím může moringa olejodárná průběžně vykvétat a nést plody. Plodem je béžová až růžová, časem zelená až hnědá pokroucená trubice, tobolka tvaru lusku, která se může prodloužit do délky až 20 cm a šířky asi 3 cm a ve které je až 20 olejnatých semen.
Původ a rozšíření
Původem moringy olejodárné je zřejmě jižní úpatí Himalájí, kde rostla a byla užívána v tradičním pojetí tamních obyvatel jako zázračný strom. Již je to několik staletí, kdy se rozšířila prakticky po celém indickém subkontinentu, dále do Arábie a přes ní do Afriky a Madagaskaru. Dnes roste moringa olejodárná volně v přírodě střední Ameriky, Karibských ostrovů a severních zemí Jižní Ameriky, kam byla dříve přivezena. Dalším nalezištěm je jihovýchodní Asie, Afrika a několik zemí v Oceánii. Dnes se i listy moringy olejodárné drtí na prach, který může být podáván dětem při malnutrici nebo sportovcům při výkonech.
Moringa olejodárná preferuje tropický nebo subtropický podnebný pás se suššími půdami v místech s průměrnými ročním srážkami nebo v úrodných půdách s nadmořskou výškou do 2000 m.n.m. Rychlost růstu a kvalita plodů většinou závisí na kvalitě půdy. V České republice existuje několik bylinkářů-zájemců, kteří rostlinu pěstují.
Využití
Moringa olejodárná je literaturou hodnocena jako "víceúčelová" nebo "širokospektrá" rostlina s mnohým využitím, která může být i součástí běžné stravy. Co se týče samotných listů, jsou běžnou součástí základní stravy v Indii i v Africe díky svému pestrému složení vitaminů, proteinů a minerálních látek. Listy moringy olejodárné bývají běžně prodávané na místních trzích a konzumovány čerstvé ve formě salátů nebo samostatně nebo mohou být ve formě vařené. Jako doplněk stravy se listy moringy mohou dávat dětem, jsou doporučeny sportovcům. Semena se mohou nechat upražit, ty poté chutnají jako vlašské ořechy anebo se získává olej přímým lisováním, který se dále používá buďto v kulinářství nebo v kosmetice (ale také například v technice a strojírenství).
Prášek umletý nebo nadrcený z čerstvých nebo usušených listů se používá na dezinfekci vody. Popisuje se, že 0,2 gramů prachu dokáže vyčisti 1 litr kalné vody. Vše je zřejmě dílem obsahových proteinů, které dokáží vysrážet nečistoty, které posléze sedimentují na dně nádoby. V Africe kolem povodí Nilu je kulturní záležitostí takto upravovat užitkovou vodu k pití.
Květy moringy olejodárné se mohou konzumovat také a kořen má palčivou, svíravou chuť a často se jím nahrazuje křen. Z hrubých vláken borky a kůry se mohou vyrábět lana nebo provazy. Větve bývají oblíbenou a vcelku levnou krmí hospodářských zvířat. Kořen moringy se často používá v tradičním léčitelství při trávicích potížích, při prokázání střevních parazitů a i jako lék na utlumení bolesti. Semena se používají obecně a systémově protizánětlivě a k potlačení horečky. Listy se léčiteli doporučují k léčbě symptomů kurdějí a počátečních patologií kostí.
Áyurvédská medicína doporučuje moringu skoro až na 300 různých nemocí. Proto se označuje jako víceúčelová nebo jako superpotravina, jelikož se obsahové látky dají snadno zužitkovat. Listy a šťáva z listů moringy se v rámci lidové medicíny používá k hojení očí při mechanickém poškození, při alergiích, astmatu, při potížích s nadýmáním, proti stárnutí, vysokému tlaku, ztrátě krve, bronchitidě, choleře, kolitidě, cukrovce, průjmu, zánětů a bolestech hlavy .
V jihovýchodní Asii léčitelé doporučují moringu proti revmatismu, tuberkulóze, nervozitě, šerosleposti, poruchách sluchu, nevolnosti, zácpě, virovým infekcím a malnutrici. Jiná kultura užívá lokálně moringu olejodárnou při akné nebo k podpoře hojení ran a bércových vředů.
Olej lisovaný za studena má prokázaný protizánětlivý účinek, který se jako antioxidant dá buďto konzumovat nebo se využívá v kosmetickém průmyslu nejčastěji pro přípravky na masáže nebo na aromaterapii. Semena působí projímavě a v Africe se moringa užívá také proti bolesti a horečce.
Květy moringy se užívají v jihovýchodní Asii jako stimulační činidlo, povzbuzující, jako prostředek k odvodnění a k sekreci žluči . Květy vařené v mléce se v Africe používají jako afrodiziakum. Konzumuje se v tamním prostředí buďto samotné nebo se přidává do pečiva, těstovin, polévek, omáček, mléka nebo čaje. Místní studenti ji užívají, aby se mohli učit dlouho do noci. Ve stejném prostředí se extrakt z moringy používá k podpoře duševní bdělosti, fyzické aktivity a hubnutí, proti stresu.
Několik laboratorních studií se zabývalo koncentrovaným extraktem obsahových látek moringy na jejich vliv proti volným radikálům na buněčných kulturách a přišly na jejich antioxidační potenciál. Mohly by být tedy doporučovány preventivně vůči stárnutí organismu a kardiovaskulárním chorobám. Rostlina jako taková se prokázala u mírného snížení hladin volného cukru v plasmě.
Moringa olejodárná obsahuje vysokou koncentraci vitaminu E, o kterém se dlouho ví a byl prokázán antioxidační efekt. Obsahuje také velkou koncentraci beta-karotenu, což je látka velice blízká vitaminu A, který pomáhá světločidným buňkám na žluté skvrně oční sítnice. Navíc s obsahem vitaminu A je moringa vhodný zdroj látek při potížích se zrakem nebo při unavených očí.
Obsahové látky moringy jsou doporučované u těhotných pro jejich větší kvantitativní i kvalitativní metabolickou potřebu. Kvůli velkým hormonálním a duševním změnám se moringa doporučuje ženám středního věku. Spolu s vhovnou stravou by měl pomáhat s výkyvy pohlavních hormonů u žen s menopauzou.
Co hodně souvisí s menopauzou a hormonálbími výkyvy je snížení kostní denzity a pevnosti kostí. Zdá se, že minerální obsahové látky moringy olejodárné pomáhají suplementovat nedostatek vápníku v tkáni kostí spojených s možnou osteoporózou.
Preklinické testy na zvířatech prozatím prokazují významný potenciál obsahových látek moringy na mírném snížení lipidových částeček v plasmě, čímž by se mohlo přispět v prevenci hypercholesterolémie a aterosklerózy.
Účinné látky
Obsahové látky moringy zahrnují celkem 11 vitaminů (beta-karoten, thiamin, riboflavin, niacin, pyridoxin, biotin, kyselina listová, kyselina askorbová, cholekalciferol, tokoferol a vitamin K), omega 3 a 6 nenasycené mastné kyseliny pro správnou funkci mozkových buněk a omega 9, které jsou vhodnější v prevenci kardiovaskulárních chorob, minerály (draslík, fosfor, vápník, měď, mangan, hořčík, zinek a železo), proteiny, protizánětlivé látky, esenciální i neesenciální aminokyseliny, cytokiny, antioxidanty, xanthiny, polyfenoly, flavonoidy, chlorofyl a vlákninu.
Tradiční dávkování
Pokud se moringa popíjí ve formě čaje, může se popíjet až 3x denně během dne vždy po 150-200 ml výluhu, který se vytvoří smísením s asi 95°C vodou a 4-10 g sušené části rostliny. Pokud je moringa v tobolkové formě, doporučuje se 3-5 tobolek během 2x denně v klasickém režimu, 3x denně při zátěži, u dětí se doporučuje poloviční dávka. Pokud je dostupný prášek moringy, doporučují se 1-2 lžičky prachu smíchaných v jídle nebo nápoji. Takováto dávka se může opakovat 1-2x denně.
Pěstování
Nejlépe moringa roste v tropickém nebo subtropickém pásmu. Může růst v mnoha rozličných půdách, pouze při klíčení semen se doporučují kokosová vlákna nebo rumištní tabletky. Moringa preferuje spíše slabě kyselé půdy v rozmezí od pH 6,3 do 7. Má ráda vlhko, ale po zakořenění je vhodné méně vlhčit, jinak mají kořeny tendenci hnít nebo trouchnivět. Moringa upřednostňuje teplo nebo horko, a tak není moringa schopna tolerovat mráz.
Moringa může být rozmnožena buďto přímým rozséváním semínek nebo přípravou řízků. Semínka moringy se mohou vysévat po celý rok. Když jsou semena zralá, mohou se vnitřně užívat s patřičným zdravotním efektem. Pokud se pořídí semínka kvůli setbě, měla by se nejlépe zasadit co nejdříve, protože časem ztrácí schopnost klíčivosti. Nejprve se namočí na 2 dny do vody a poté by se měly vysázet v půdě do hloubky 1-2 cm.
Klíčky moringy se doporučují při pokojové teplotě zasázet do jiffy tablety nebo do substrátu s kokosovými vlákny. Substrát by se měl udržovat vlhký. Poté by se měl květináč nebo nádoba, ve kterém se moringa olejodárná nechává naklíčit, postavit na slunné místo v místnosti, kde by měla být pokojová teplota kolem 22 stu°C. První výhonky se mohou pozorovat po uplynutí 4 týdnů. Pokud se zvolí metoda řízků, je nejvhodnější vybrat alespoň 1 m dlouhou část s průměrem nejlépe 4 cm získané optimálně z června až srpna. Pro komfortnější pěstování moringy olejodárné je možné strom seřezávat do výšky 1 metru.
Sklízí se plody, které mají také uplatnění. Plodem je lusk, který je podobný středoevropské fazoli a je jedlý. Indie je největším producentem moringy s roční produkcí 1,1 až 1,3 milionů tun plodů z oblasti, která má rozlohu celkem 380 km2. Dnes se moringa olejodárná pěstuje v jihovýchodní Indii, na Srí Lance, v Thajsku a na Filipínách. Poslední dobou se rozmáhá pěstování moringy na Taiwanu. Dnes se pěstuje také v centrální Americe, na severu Jižní Ameriky a jsou záznamy o plantážích v Africe.