Botanický popis rostliny
Přímá, až 1 m vysoká větvená lodyha, vyrůstající z šupinovitého oddenku. Tenké listy jsou vstřícné, dlouze řapíkaté, vejčité až kosníkovité s vroubkovitě pilovitým okrajem. Květy mají bledě růžovomodrou nebo žlutobílou korunu a jsou sestaveny do lichopřeslenů. Plodem je tvrdka. Všechny části rostliny mají citronovou vůni díky obsahu silice.
Původ a rozšíření
Původem meduňky je středozemí, Írán a centrální Asie, dnes rostlina roste prakticky všude po světě od Severní Ameriky po Austrálii. Největšími producenty jsou Maďarsko a země východní Evropy.
Využití
Rostlina se využívá k přilákání včel k výrobě medu. V některých kulturách se meduňka používá jako ornamentální bylina a jako ingredience do parfémů se meduňka používá jako v kosmetickém průmyslu. Další velké využití meduňky se nachází v kulinářství (s masem, do salátů, zmrzlin, likérů, žvýkaček, medu nebo dezertů) a v drogerii, nejvíce v zubních pastách.
Meduňka je velmi stará léčivá rostlina, dříve obsažena v tradičních "kamelitánských kapkách". Ty spojovaly účinky máty a heřmánku v sedativní účinky a působení na trávicí ústrojí. Slavný lékař a přírodovědec Paracelsus nazýval meduňku elixírem života. Připisoval jí uklidňující, protistresové a antidepresivní účinky. Ve své době pozoroval příznivý efekt byliny při nespavosti a rozhozené psychice. Dětským pacientům a seniorům podával v bylinných směsích při nervozitě a potížích s usínáním.
Ve zvířecích modelech úzkosti a stresu se však prokázal uklidňující efekt obsahových látek meduňky lékařské. Pokaždé byl pozorován anxiolytický a antidepresivní účinek, i když se ukázaly určité rozdíly mezi pohlavími.
Evropská léková agentura (EMA) schválila účinek meduňky na uklidnění a při nespavosti. Některé studie ukazují, že pravidelné podávání směsí s meduňkou nebo meduňky samotné snižuje symptomy u pacientů s mírnou úzkostí. Jiné práce popsaly redukci symptomů jako nervozita nebo neklid po pravidelném podávání meduňky.
Několik dalších studií popsalo pozitivní efekt samostatně podávaných obsahových látek meduňky nebo ve směsích při nespavosti. Ukázalo se, že by podání meduňky mohlo zlepšit kvalitu a délku spánku u zdravých osob, ale hlavně u pacientů trpících insomní nebo s poruchami spánku.
Zhruba 600 mg extraktu meduňky zlepšilo v klinické studii „zklidnění“ a pozornost u dospělých, kteří podstoupili stresový test. Další publikace popsala snížení úzkostlivého chování u dětí ve zvýšených dávkách nebo v menších dávkách obsahových látek meduňky v kombinaci s jinými bylinkami. Zajímavá studie popsala snížení podráždění a nervozity u pacientů s úzkostí způsobenou stresem po 4 týdenním podávání meduňky.
Prvotní zprávy z klinických studií ukazují na možnosti snížení nervozity, neklidu a zlepšení symptomů mírné až středně závažné Alzheimerovy choroby po 4 měsíčním pravidelném užívání obsahových látek meduňky. Jedna studie popsala uklidňující efekt u pacientů v různých formách demence při lokální aplikaci meduňky na tvář nebo ruce.
Některé obsahové látky meduňky působí příznivě při střevních bolestech, při nadýmání, průjmových infekčních chorobách, ale také při klimakteriu a menstruačních bolestech. Klinická studie potvrdila uklidňující efekt obsahových látek meduňky v kombinaci s dalšími bylinkami u kojenců s kolikami. Po 7 denní době užívání v 12 hodinových intervalech se zkrátila doba pláče kojence. U bylinných směsí (s převahou meduňky) se prokázal léčebný benefit ve formě zmírnění refluxu žaludku, žaludeční bolesti, křečí, zvracení a pocitu nevolnosti. Někteří pacienti s ulcerózní kolitidou si pochvalovali užívání silice meduňky, která jim po 15 dnech užívání snížila bolestivost břicha a zlepšila trávení a střevní peristaltiku. Jiná studie popsala snížení bolesti břicha a diskomfortu u pacientů se syndromem dráždivého tračníku po podávání 30 kapek extraktu meduňky 3x denně po dobu 2 měsíců.
Obsahové látky listu meduňky jsou v určité koncentraci schopné tlumit aktivitu volných radikálů, čímž se projevují jako silné antioxidanty. Zmíněný a mnoha in-vitro studiích popsaný antioxidační účinek je zřejmě způsobený polyfenolickými látkami obsaženými v listu meduňky.
In-vivo modely a testování prokázaly kardioprotektivní účinek vodného extraktu listů meduňky v nižší dávce při vyvolaném poškození srdeční tkáně způsobeném ischémií. Tkáň byla histologicky prozkoumána po testování a během experimentu se odebíraly specifické markery, srdeční troponin I.
Některé obsahové látky meduňky v patřičné koncentraci působí uklidňujícím efektem při bušení srdce, srdečních onemocněních a nespavosti. Zpomaluje tep a snižuje krevní tlak. V několika zvířecích modelech byl popsán pozitivní efekt obsahových látek listů meduňky nebo přímo jejích extraktů na srdeční aktivitu, konkrétně v harmonizaci QRS intervalu a dalších parametrů pozorovatelných na elektrokardiogramu. Společně s dalšími pozitivními výsledky na srdeční frekvenci a krevní tlak lze tvrdit, že obsahové látky meduňky podporují normální činnost oběhové soustavy.
Silice, obsažená v listech a nati meduňky, byla mnohokrát testována v různých paradigmatech popisující její vliv na stav a funkci dýchacího systému. Zmíněné látky jsou schopné působit mírně antibioticky, podporují funkci epitelu průdušek, mírně jsou schopné roztahovat dýchací trubici a působí proti kašli. Tento blahodárný účinek obsahových látek meduňky vede ke schválení tvrzení „podpora normální funkce dýchacího systému“ registrační autority jako je EMA.
Lidová medicína
V lidové medicíně se podává jako uklidňující přípravek při úzkosti, mírném neklidu nebo depresi a nespavosti. Podává se léčiteli při bušení srdce způsobeným stresem nebo nervovým podrážděním. Dětem se podává jako utišující lék při nechutenství, špatném trávení, k uvolnění křečových bolestí gastrointestinální soustavy spojené s nadýmáním, kyselostí a diskomfortem.
Drcené listy nebo tinktura se mohou masírovat na čele spáncích při bolestech hlavy nebo migrénách. Některé herbáře zmiňují výhody mazání z meduňky při oparu způsobeným herpetickou infekcí. Zevně se také používá k přípravě obkladů a koupeli při revmatoidní artritidě, pohmožděninách a opuchlinách. Je výbornou volbou při zánětlivých procesech na kůži.
Účinné látky
Hlavní obsahová složka jsou silice (kolem 0,15%) složená z citralu, citronelalu, luteolinu, apigeninu, geraniolu a jejich glykosidických derivátů. Další účinné látky jsou fenolické a triterpenické látky a listy meduňky navíc obsahují asi 4% tříslovin.
Tradiční dávkování
Meduňka se terapeuticky využívá ve formě čerstvého nebo sušeného listu, popřípadě natě. V čajových směsích se objevuje drcená či řezaná část rostliny. Bývá k dostání také tinktura meduňky 1:5 v 45 % etanolu, sirup nebo tekutý extrakt. Tekutý extrakt lze užít 2-4 ml 3x denně a tinkturu 2-6 ml 3x denně. Obecně se k potížím se spánkem doporučuje neužívat déle než 2 týdny.
Dospělí a děti nad 12 let mohou popíjet bylinnou směs meduňky v množství 1.5-4.5 gramů 3x denně. Čaj by se měl před slitím louhovat nejlépe kolem deseti minut. Buďto se podává meduňka samostatně nebo v kombinaci s majoránkou, andělikou, kozlíkem, andělikou a dobromyslí v různých poměrech.
Pěstování
Meduňka roste na slunném stanovišti na těžké, ne příliš vlhké půdě. Rozmnožuje se semeny nebo dělením starých trsů. Semena se vysévají koncem dubna nebo počátkem května. Na podzim nebo příští rok se meduňka vysazuje na trvalé stanoviště, kde roste 3-5 let. Sklízejí se listy, případně nať.