Botanický popis rostliny
Jedná se o trvalou bylinu dosahující výšky od 10 do 50 cm. Bylina má čtyřhrannou lodyhu s přesleny jednoduchých, lysích, eliptických až kopinatých a 2-5 cm dlouhých listů s drsným okrajem vyrůstající ze slabého, plazivého a větveného oddenku. Z konce lodyhy vyrůstá lata s drobnými bílými trubkovitě zvonovitými kvítky s čtyřcípou korunou a průměrem od 4 do 7 mm. Rostlina kvete od května do června. Plodem je oválná, 2-4 mm velká dvounažka s háčky, které se přichýtávají na kolemjdoucí lidi či zvířata.
Původ a rozšíření
Mařinka pochází původně z většiny Evropy, kde je dosud rozšířena od Španělska a Velké Británie na západě, jižní část Skandinávie po Rusko, dále přes západní Sibiř do Turecka, Íránu, Kavkazu, Číny a Japonska. V některých oblastech, jako dovezená rostlina, se jí vydatně daří v Severní Americe, konkrétně v USA a Kanadě.
Svízel vytváří souvislé porosty na větších plochách nejčastěji v listnatých lesích. Bylina preferuje stinné listnaté lesy (bukové, bukohabrové,...) s kyselou až slabě zásaditou, vlhkou, humózní a kyprou půdou, paseky a lesní cesty. V oblasti České republiky se mařinka vyskytuje v pahorkatinách a roztroušeně na mezích.
Využití
Jak napovídá název rostliny, jedná se o příjemně a velice aromaticky vonící bylinu, jejíž příčinou je obsahový kumarin, který nevymizí ani po usušení. Mařinka se pro svoji opojnou vůni používá také v likérnictví a k výrobě alkoholických nápojů. V Německu byla mařinka používaná při přípravě májové bowle (Maibowle, Maitrank), májového vína, punče, brandy, , džemu, Berlínského piva, ve Švýcarsku byla přidávána do benediktýnky, ve Francii do šampaňského a ve Skandinávii do uzenin a masných výrobků.
Mařinka vonná byla v historii používána jako sedativum, antispasmodikum, diuretikum a také k vyvolání sladké chuti. V homeopatii existuje terapeutické využití mařinky při jaterních problémech a křečích hladkého svalstva převážně v trávicí soustavě. Některé moderní léčebné přístupy se snaží využít možnosti obsahových látek natě mařinky v podpoře chuti k jídlu.
Velké pozornosti se v použití bylinky dostalo u pacientů s insomnií, s potížemi se spánkem, hysterií, neklidem a citlivým nervovým systémem. Značný počet prací se zaměřuje na popsání efektu obsahových látek mařinky vonné v použití u pacientů se spánkovým deficitem a potížích s usínáním s pozitivními výsledky.
3 in vivo studie se zabývaly účinkem obsahových látek mařinky vonné na podpoře procesu hojení s výraznýmepitelizačním a antioxidačním efektem. U dalších obsahových látek byl in vitro prokázán antioxidační a navíc protizánětlivý účinek inhibicí prozánětlivých faktorů. Deriváty antrachinonů svízele prokázaly inhibiční efekt tymidin kinázy herpes simplex viru, vyvolávajíce tím antivirotický účinek.
Fenolické obsahové látky mařinky jako kumariny, flavonoidy a taniny jsou popisovány jako hlavní skupiny tvořící sekundární metabolity santimikrobní aktivitou. Taniny dokáží různými mechanismy pozitivně ovlivňovat antibakteriální, angiogenní a antioxidační účinek stejně jako adstringentní a epitelizační. Kumariny dokáží redukovat otok, čímž se prokázal protizánětlivý efekt mechanismem destrukce akumulovaných extracelulárních proteinů a inhibice syntézy prostaglandinů.
Protizánětlivý efekt vykazují navíc flavonoidy skrze antioxidační působení pohlcováním volných radikálů v buňce. Obsahové flavonoidy in vivo prokázaly antioxidační efekt skrze regulaci buněk zasažených zánětem. Navíc jejich schopnost redukovat lipidovou peroxidaci může zabraňovat buněčné poškození, nekrózu tkáně a zvyšuje vaskularizaci a cirkulaci, stejně jako funkčnost a stavbu kolagenu.
Kumariny a flavonoidy byly nezávisle na sobě testovány u zvířat v léčebném a preventivním režimu na protekci žilní stěny u různých druhů flebitid a hemoroidů s pozitivním účinkem. Stejné látky mají potenciál léčit křečové žíly. Mimo jiné jsou dostupné informace o jejich antibakteriálním účinku.
Zřejmě obsahový asperulosid a příbuzné deriváty látky jsou schopny vykazovat antiflogistické a protizánětlivé účinky podle in vivo studie. V jiné in vivo studii byly zvířatům vyvolány menší záněty na packách, které byly léčeny buďto placebem, extraktem z mařinky a indomethacinem, antiflogisticky působící látkou. Indomethacin vyvolal 45% inhibici zánětu a extrakt z mařinky 25%.
Lidová medicína
V lidovém léčitelství se mařinka velice často používala a stále používá při potížích se spánkem, ke zklidnění, k vnějšímu užití na drobná poškození kůže a na hnisavé rány. K vnějšímu užití se bylina podává při migrenózních nebo těžko lokalizovatelných bolestech hlavy. Fermentačním procesem vzniká v bylinné droze dikumarol, který může ředit krev snížením její srážlivosti, což by mělo přinést benefit u léčby trombózních příhod, při zánětech žilního systému, při komplikovanějších hemeroidech či po akutních stavech.
Léčitelé opírající se o tradiční znalosti vyplývající ze zkušenosti užívání bylin popisují efekt drogy jako močopudný, příznivě působící při trávicích potížích včetně žaludečních bolestech, nadýmání, při ledvinových kamenech, při křečích, plicních zánětech, bušení srdce ze stresu, hysterii a při potížích nervového původu. Moderní herbalisté doporučují mařinku jako laxativum při nezávažných zácpách a antiflogistikum při arthritických bolestech kolen.
Omezení
Bylina by se neměla podávat chronicky pro možné vyvolání bolestí hlavy či zvracení. Doporučuje se střídmé dávkování v krátkodobém horizontu. Navíc se mařinka doporučuje nepodávat společně při nastavené antikoagulační léčbě kvůli riziku lékové interakce a ze stejného důvodu se doporučuje přestat popíjet bylinku asi 2 týdny před chirurgickými zákroky. Nejsou dostupné zmínky o použití mařinky u dětí pod 18 let.
Účinné látky
Chemická analýza prokázala v bylině 225 látek, což nemusí být finální počet. Nať svízele vonné obsahuje převážně kumarinové glykosidy (konkrétně kumarín 0,4-1,0%), třísloviny, hořčiny, silici, organické kyseliny, vitamín C, kyselinu nikotinovou, terpenický glykosid (asperulosid 0,05-0,30%), monotropein (0,04%), iridoidy, anthrachinony a flavonoidy (rutin, fisetin, quercitrin, hesperidin, chrysin, katechin, epikatechin).
Tradiční dávkování
Neexistuje žádná zmínka v literatuře stanovující vhodnou dávku bylinky pro dospělého. V některých zdrojích bylo popsáno použití 15-30 g sušené a o něco více čerstvé byliny zalité 3 hrnky ponechané louhovat cca 10 minut. Tinktura z natě mařinky se připravuje smísením cca 50-80 mařinky s 250-300 ml alkoholu a 800-1000 ml vody.
1,5 lžičky sušené natě mařinky se máčí několik hodin v jablečném moštu k zisku mařinkového nápoje po cezení a vychlazení. Půl lžičky mařinky lze ponořit na 1-2 hodiny do mléka s medem, scedit a vychladit a mařinkové bowle se připraví smísením 10 g mařinky s 0,5 l bílého vína s cukrem a pomerančem na asi 12 hodin.
Pěstování
Rostlina preferuje částečný až plný stín s vlhkou, humózní a bohatou půdou s pravidelnou závlahou. Propagace probíhá dělením koruny, řízkováním nebo separací kořenového systému. Velice snadno vyrůstá ze semen nebo vysazováním vegetativních výhonků, pokud jsou vysázení asi 25 cm od sebe. Často se rostlině daří tam, kde ostatní rostliny těžko kvetou. Rostlinu lze také pěstovat ve větších nádobách, ale upřednostňuje se volný prostor jako prevence před uhníváním kořenů.
Sbírá se nať před rozkvětem nebo na přelomu května a června kolem poledne. Sušení by mělo probíhat co nejrychleji v umělém teple do 35°C. Dobře připravená bylinná droga má barvu čerstvé byliny, má nahořklou chuť a voní typickou kumarinovou vůní. Skladování byliny by mělo probíhat v dobře uzavřených tmavých sklenicích s omezených přístupem vlhkosti a slunečních paprsků.