Botanický popis rostliny
Rod ibišek (Hibiscus) zahrnuje mnoho druhů, jejichž botanická morfologie je velmi pestrá. Jedná se o byliny, keře, polokeře, ale také stromy. Mohou být opadavé i vždyzelené. Vždy má ibišek na větvích střídavé listy. Ty jsou laločnaté, oválné, kopinaté nebo celistvé, s dlanitou žilnatinou. Květy karkade jsou velké, velmi nápadné, tvarem kalichu až zvonku. Ibišek má příkladný celistvý květ složený z 5 a více okvětních lístků, barvy od bílé po červené odstíny (setkáváme se s mnoha grafickými obdobami kombinací těchto dvou barev). Barva květů se také může obměňovat s postupným stárnutím rostliny. Květy karkade bývají pravidelné, souměrné, oboupohlavné. Plodem je tobolka s pěti samostatnými komůrkami. Každá tobolka obsahuje několik semínek, které odpadávají z tobolek po jejím vysušení.
Původ a rozšíření
Co se týče ibišku, lze hovořit o celosvětovém rozšíření. Karkade běžnou rostlinou mírného, subtropického i tropického pásu. Dobře se mu daří i v České republice a je možné na něj běžně narazit na jižní Moravě.
Využití
Studie prováděné na tkáňových kulturách ukázaly, že karkade nebo jakýkoliv typ čaje z ibiškových květů může snižovat krevní tlak u lidí s diabetem typu 2, mírně zvýšením tlakem a u lidí s hypertenzí. Zatím však není brán jako samostatná léčba těchto stavů. Nicméně to, že lze na karkade takto pohlížet, je velmi vyjímečné oproti jiným rostlinám mající vliv na snížení krevního tlaku. Další studie popisovala popíjení karkade 3x denně po dobu 6 týdnů a na konci bylo naměřeno průměrné snížení systolického krevního tlaku u diabetiků a hypertoniků o cca 15 mmHg (milimetrů rtuťového sloupce). Tento účinek se připisuje anthokyanům, u kterých se předpokládá podobný účinek jako u léčiv proti vysokému tlaku-inhibitorů angiotensin konvertujícího enzymu (ACEI). Zvláště u anthokyanů jako je hibiscin, delphinidin, cyanidin, hibiscretin a jejich derivátů. Proto lze nalézt několik studií porovnávající účinek ibiškového čaje - karkáde a např. kaplisinoprilu na absolutní změnu (samozřejmě pokles) arteriálního tlaku. Výsledky několik takto provedených studií shrnuly antihypertenzní účinek ibiškového čaje s přihlédnutím k vysoké bezpečnosti a tolerance organismu.
Spolu s těmito kardiovaskulárními příznivými účinky se spojuje také vliv na snížení žilního odporu v dolních končetinách. Má se za to, že anthokyany, snižující arteriální (tepenný) tlak, mají také vliv ve formě úlevy při pocitu těžkých nohou a jejich oteklinách. Najíc ibiškový čaj obsahuje glykosidické deriváty těchto látek, u kterých se předpokládá diuretický (odvodňovací) účinek. Tento efekt nejen snižuje krevní tlak, ale také zvyšuje žilní návrat a snižuje otekliny dolních končetin.
U pacientů s vysokým tlakem a vysokými hladiny tuků se pozorovalo snížení hladin LDL cholesterolu a volných mastných kyselin v krvi při konzumaci ibiškového čaje 2x denně po dobu několika měsíců. Výsledky analýz částečně podporují tradiční užívání karkade ke snížení nadváhy a snížení pocitu hladu.
U zvířat i lidí byl pozorován významný účinek antioxidační a protizánětlivý (lze definovat jako dezinficiens). V semenech ibišku byla nalezena vysoká koncentrace protizánětlivých látek včetně tokoferolu (spíše znám jako vitamin E) a omega mastných kyselin. Tyto látky se nacházejí - sice v menším množství, avšak dostatečném k pozorování vlivu na organismus - také v květech ibišku a čaji karkade. Karkáde se však připravuje spařením květů ve vodě, je to proto další důvod, proč se v karkade nenachází tolik tokoferolu (rozpustný v tucích), ale o to více vitaminu C (kyselina askorbová, rozpustná ve vodě). Obecně lze o karkade říct, že podporuje přirozenou obranyschopnost organismu a napomáhá imunitnímu systému v interakcích s vnitřními i vnějšími chorobnými zárodky.
Velmi zajímavý poznatek byl u vodného roztoku květů ibišku (tedy karkade) popsán u mužů středního a vyššího věku. Výzkumná skupina pozorovala v moči vybraných mužů (oproti skupině s placebem) zvýšený úbytek kreatininu, kyseliny močové, citrátů, tartrátů a alkalických kovů, a proto lze soudit, že se dá karkade užívat k rozpuštění kamenů v močových cestách. Navíc pomáhá organismu s vyšším odvodňováním.
Tradiční využití nápoje z karkáde má své výhody v létě (příjemně osvěží) i v zimě (příjemně zahřeje). U látek obsažených v karkade se testoval vliv na snížení zvýšené teploty. Tento fakt podtrhuje tvrzení a využití v tradiční medicíně, kde se běžně doporučuje karkade a je součástí směsí na snížení horečnatých stavů. Má se za to, že obsahové látky navíc snižují svalové křeče a tedy jsou vhodné u horečnatých stavů spojených s febrilními křečemi. Co se týká účinků na svalovinu, existují práce, které se zabývaly zásahem látek obsažených v ibišku na funkčnost a stažlivost hladkých svalů ve střevní stěně. Popisují posléze pozitivní vliv těchto látek na střevní peristaltiku, proto lze karkade doporučit při trávicích obtížích a problémech s příjmem potravy.
Dalším zajímavým spektrem pozorování bylo shledání efektu k posílení činnosti centrální nervové soustavy mechanismem podpory a optimalizace metabolismu mozkových buněk a zvýšeného využití cukru (a některých tuků) jako zdroje energie pro tuto specializovanou tkáň. Obecně se soudí, že takto se dá dosáhnout zlepšení pozornosti do kvantity i kvality a stimulace paměti. Tradičně se karkade doporučuje při obtížích spojených s chronickou únavou. Stejným způsobem se pitím karkade vysvětluje efekt zvýšené duševní pohody, relaxace mysli a osvěžení těla. V zemích tradičně užívajících karkade se nese poselství, že užívání tohoto čaje zvyšuje duševní pohodu a vitalitu fyzického a psychického stavu.
V tradiční indické medicíně, Ayurvédě, se kořen a květ ibišku (ve vývaru) používá při léčbě kašle, vypadávání vlasů a jejich šedivění. Květy s listy ibišku se v Indii smísí a po extrakci z roztoku dávají vznik pastě, která se používá jako vlasový kondicionér.
Účinné látky
Čaj karkade obsahuje mnoho minerálních látek a protioxidačních látek, jako je kyselina askorbová (vitamin C) a některé další rozpustné v tucích v menším množství. Dále jsou přítomny anthokyany, jejichž vliv na lidské tělo byl výše rozebrán. Jsou to glykosidy, jejichž výčet zahrnuje cyanidin a delphidin. Polyfenoly mající adstringentní (stahující) a protiprůjmový efekt (existuje podezření na protirakovinné účinky v játrech či mozku). Z výčtu organických sloučenin je možné jako zástupce zmínit esenciální aminokyseliny. Obsahuje také flavonoidní glykosidy, které mají nejen svůj účinek na organismus, ale také zapříčiňují typické zbarvení květů ibišku a samotného nálevu.
Tradiční dávkování
Čerstvé květy se doporučují louhovat v cca 95°C horké vodě po dobu 5-10 minut. Vhodné množství je zhruba 1 polévková lžíce na 500 ml vody. Vzniklý výluh se scedí, možné osladit medem/cukrem nebo přidat koření. Nálev je rudé barvy, připomínajíc pohár krve. V některých kulturách se běžně popíjí se zázvorem. Karkade se může pít teplé i studené. Zajímavostí je, že hotové karkáde vlité do studene zvody zmodrá.
Pěstování
Ibišek k rychlému a zdravému vývoji potřebuje dostatečné množství slunečního záření, i když je vhodné nevystavovat mladé rostlinky přímému slunci. Jako další faktor je potřebné zajistit dostatečnou vlhkost prostředí a pravidelné dodávání vody. V zimním období je důležité ibišek uložit na chladnější místo s menším přísunem vody a opět nevystavit přímému slunci. Je však důležité zmínit, že existují druhy ibišku, které odolávají mrazům, nicméně mladé rostlinky/keře potřebují vyšší ochranu. Ibišky lze pěstovat přímo naklíčením semen nebo zapuštěním seříznuté větvičky (ta posléze zakoření). Nejvhodnější zemina pro kvalitní růst ibišku je hlinitá půda s příměsí rašeliny (vhodno nepřehnat). Jako pokojová rostlina bývá nejčastěji pěstován ibišek čínský a dřípený.