Nevíte si rady? Pomůžeme vám s výběrem i s objednávkou po telefonu:
+420 607 785 085
( po – pá: 8:00 – 16:00 )
0
0

Váš košík

Váš nákupní košík je prázdný
0 Váš košík

Gymnéma lesní - Gymnema sylvestre

Český botanický název: Gymnéma lesní
Běžný název: Gymnéma, gemnema melicida, gymnema, gemnema, gimnema, Madhunashini, meshashringi, mersasingi, kavali, vakundi, miracle plant, vishani, shardunika, gymnema montanum, merasingi, periploca sylvestris, gur-mar, gurmar, gurmarbooti, dhuleti, podapatri, adigam, cherukurinja, Sannagerasehambu
Latinský název: Gymnema sylvestris
Rozšíření: Afrika, Asie
Bylinka se zajímavými účinky proti diabetu a obezitě.

Botanický popis rostliny

Gymnéma je dlouhá liána se vstřícnými, obvykle eliptickými nebo oválnými, 4-6 cm dlouhými a stejně širokými a jednoduchými listy. Drobné, pravidelné a žluté květy jsou uspořádané do vrcholičnatých, asi 6-10 cm dlouhých květenství připomínající hrozny. Kalich je pětičetný a koruna květu je zvonkovitá, cylindrická, kopinatá. Plodem rostliny je vejcovitý nebo dlouhý hákovitý měchýřek nebo souplodí několika měchýřků.

Původ a rozšíření

Rod gymnéma je široce rozšířen v tropické a subtropické Asii, Africe a Oceánii. Gymnéma lesní hojně roste v tropické a jižní Africe, na Madagaskaru a v jižní Asii přes Indonésii až po Japonsko. Divoce roste v tropických oblastech jižní a centrální Indie.

Využití

Západní medicína si vzala základ z tradiční lidové medicíny a výtažky z gynmény se aktuálně používají po celém světě k podpoře antidiabetické léčby, ke kontrole glykémie u diabetiků 1. a 2. typu. Není překvapením, že ayurvédská medicína používá již staletí gymnému lesní k léčbě symptomů cukrovky. Cukrovka je velice rozšířená civilizační choroba a současně s vývojem nových léčiv se navrhují režimová opatření a šetrné přístupy zahrnující potraviny, které neškodí a bylinky, které pomáhají. Zároveň se podle dvou autorů (publikováno v roce 2012 a další v roce 2016) gynména hodí k prevenci tohoto onemocnění, pokud jsou k němu předpoklady.

Obsahové látky gymnény dokáží stimulovat produkci inzulínu a jsou schopné regulovat glykémii. Obsahové saponiny (zejména kyselina gymnemová) navíc blokují na několik hodin chuťové receptory mechanismem znecitlivění jazyka a oddálí tím chuť na sladké. Aplikace na jazyk nebo konzumace ústy se snižuje chuť na sladké a podtrhuje tím název byliny, gurmar totiž v překladu znamená "zabíječ sladké chuti". Kyselina gymnemová se váže na "sladké" chuťové pohárky jazyka a snížuje jejich aktivaci. Kyselina gymnemová obsahuje ve své struktuře tři cysteinové můstky, čímž působí jako inhibitor sladké chuti. Obsahové látky gymnémy snižují nejen vstřebávání cukrů z trávicího traktu, ale také absorpci mastných kyselin, ze kterých se biochemicky utvářejí tukové částice (tuk je obecně ester vyšší mastné kyseliny a trojsytného alkoholu). Kyselina gymnemová a derivát gurmarin jsou vlastně látky zodpovědné za většinu farmakologických účinků rostliny.

Výsledky klinické a preklinických studií studií ukazují, že gymnéma lesní snižuje hladinu glykémie, zvyšuje počet beta buněk a Langerhansových ostrůvků ve slinivce, čímž pomáhají snížit vysoké hladiny glykémie. Ukazuje se, že u pacientů s diabetem 1.typu se snižuje potřeba inzulínu v krvi, u pacientů s 2. typem diabetu je možné snížit dávkování nebo počet medikamentů užívaných ke stabilizaci glykémie. Obsahové látky gymnémy vykazují silný insulin-stimulační a hypoglykemický efekt . Pro potřeby kontroly glykémie je však potřeba konzultovat lékaře. Je však pravda, že mechanismus některých obsahových látek gymnémy vyplývá z jejich schopnosti snížit zpětnou resorpci cukrů a cholesterolu v tenkém střevě.

Kyselina gymnemová jako směs saponinů peptidického charakteru dokáže snížit sladkou chuť, dokáže in vitro stimulovat lymfoproliferaci, protilátky imunitního systému a indukovat produkci lymfocytů ve specifických tkáních. Regulaci chuti ovlivňuje navíc obsahová látka gurmarin, která funguje velice obdobně. V jedné klinické práci se popisuje a diskutuje potencionální využití gymnémy jako rostlinného prostředku v terapii metabolického syndromu. Obsahové látky gymnémy lesní slouží jako stimulátory srdečních funkcí, působí jako regulátor metabolických funkcí jater a ledvin.

Obezita je obecně porucha metabolismu a ukládání triglyceridů v adipózní tkáni, což může vyvolat inzulinovou rezistenci. Redukce sérového cholesterolu a snížení "obezity" mohou signifikantně snížit rizika kardiovaskulárních chorob. Ukazuje se totiž, že obsažená kyselina gymnemová vykazuje účinnost proti obezitě. Preklinická práce ukázala, že kombinace diety (bez cholesterolu a tučného), farmakoterapie a užívaný extrakt z gymnémy po dobu 7 dní snížil významně hladinu sérového celkového cholesterolu, triglyceridů a LDL cholesterolu za současného zvýšení HDL cholesterolu v porovnání s kontrolními subjekty. Dávka extraktu gymnémy lesní ve výši 200 mg/kg se prokázala v další preklinické studii významnější než dieta a poukázala na antiobézní účinnost gymnémy. Pravidelná konzumace obsahových látek gymnémy po dobu 45 dní byla spojena s významným snížením tělesné hmotnosti a zmíněných sérových parametrů oproti kontrolní skupině.

Lidová medicína

V indické lidové medicíně, Ayurvédě, se listy gymnémy podávají k ustálení plasmatické koncentrace cukru. Listy této byliny jsou součástí ajúrvédské medicíny již přes 2000 let v rámci terapie hyperglykémie a léčby nadváhy. Rostlina se v různé míře podává při oftalmologických potížích, k léčbě asthmatu, zánětlivých chorob, při hadím uštknutí a využívají se jeho hepatoprotektivních,hypoglykemických a antihypercholesterolemických účinků. V lidové léčbě jihovýchodní Asie se gymnéma nepodává pouze ke kontrole glykémie, ale další indikace zahrnují migrénu, zvětšené mízní uzliny, kožní choroby a kašel. V tradiční čínské medicíně se gymnéma podává mimo jiné k léčbě tuberkulózy, dětské obrny a některých dalších infekčních chorob.

Účinné látky

Nejvýznamnějšími obsahovými látkami gymnémy jsou glykosidy, alkaloidy, triterpenové saponiny (oleanany jako kyselina gymnemová I-VII, gymnemosidy A-F, gymnemasaponiny a dammareny), flavony, antrachinony, hentri-akontany, pentatriakontany, alfa-chlorofyly, beta-chlorofyly, phytin, pryskyřice, quercitol, kyselina tartrátová, máselná, lupeol, stigmasterol a 30-38 aminokyselinové peptidy, konkrétně se jedná o kyselinu gymnemovou, dále gymnestrogenin, konduritol A (derivát cyklohexenu), gurmarin gymnemagenin, gymnemanol, beta-amyrinové glykosidy, hydroxyskořicová kyselina, glukuronid deacylgymnemagenin, gymnemasiny A-D a O-isopropylidem.

Tradiční dávkování

Všechny části gymnémy lesní jsou deklarované za nejedovaté a z hlediska zdravotnických trvzení bezpečné (pokud jsou užívané v doporučovaném množství). U volně dostupných přípravků obsahujících 400 mg čistého extraktu gymnému nebyly pozorovány žádné nežádoucí účinky, ani lékové interakce s jinými léky. U pacientů užívající perorální antidiabetika se doporučuje konzultovat lékaře k možnému přistoupení ke změně stávající farmakoterapie. Z nedostatku informací nejsou dostupná data ohledně dávkování gymnémy u těhotných, kojících a u dětí (proto není ani stanovené doporučené dávkování byliny ani extraktu).

Pěstování

Gymnéma nejlépe roste na teplých tropických a subtropických oblastech, které nejsou náchylné k chladům nebo mrazům. Půdu vyžaduje dobře odvodněnou, bohatou na humus a organický materiál. Kompostuje se čerstvým substrátem na začátku jara nebo léta. Bylině se také nedaří v květináči. Pro optimální růst liány se doporučuje zasadit gymnému do stinných pozic blízko větších a statnějších stromů, po kterých může gymnéma lesní lézt a prosperovat. Rostlina potřebuje pravidelnou závlahu (cca 3x týdně), která je dostatečná, ne však příliš vydatná. Rostlina toleruje vlhké prostředí, nejlépe se jí však daří v mírném vlhku.