Botanický popis rostliny
Jinan dvoulaločný je dvoudomý, statný, opadavý, dlouhověký strom s kuželovitou korunou, který může dosahovat výšky až 50 metrů. Nejstarší strom se nachází v Číně, v provincii Guizhou, a je starý kolem 4700 let. Kmen je široký, má šedou barvu a je široce brázditý. Větve jsou v mládí většinou vodorovné, později rostou nepravidelně a kořenový systém zasahuje hluboko do půdy, čímž se stává odolný proti větru a sněhovým bouřím. Listy stromu jsou řapíkaté, zelené (na podzim žloutnou), ploché, klínovité, vyrůstají ve svazečcích rozdělených na dva laloky, vyrůstají na větvičkách v pravidelných odstupech mezi sebou. Jedná se o nahosemennou rostlinu, což znamená, že nemá květy. Strom je rozdělený buďto na samčí nebo samičí. Samčí stromy vytvářejí útvary podobné jehnědám, samičí produkují shluky semeníků zavěšených na stopce. Vajíčka vyrůstají ve dvojicích. Pyl se roznáší větrem a při dozrání vzniká semeno, které rovnou opadá ze stromu. Jinan začíná plodit zhruba po 30 letech vegetativního období.
Původ a rozšíření
Jinan dvoulaločný je jeden z nejstarších stromů na planetě, některé zdroje mu dokonce připisují termín "žijící fosílie". Tento název však nemá negativní podtext, spíše naopak (viz využití). Původní domovina se nachází nejspíše v jihozápadní Číně a na tibetských náhorních plošinách, roste ale takřka po celém světě. Volně se jinan vyskytuje podél říčních toků, cest, na svazích nebo okrajích útesů. Strom je schopen vytvořit mladé, nové výhonky z nadzemních kořenů a tím se "naklonovat" v případě poškození nebo sesuvů půdy.
Využití
Jinan je oblíbená rostlina pro neobvyklý tvar listů, který bývá využíván jako symbol. Jinan je oficiálním stromem japonského hlavního města Tokia, symbolem města je list jinanu. Jinan se mimo jiné pěstuje jako kultovní nebo okrasná dřevina v městských alejích nebo parcích. V tradiční kuchyni Číny a Japonska se semena zbavená dužiny máčí ve slané vodě, praží a podávají se samotné nebo se přidávají do dezertů a sladkostí (musí se však podávat v menší míře).
Největší využití nachází list jinanu ve sféře léčebné. List ginkga (folium ginkgo bilobae) bývá sbírán pro specifický farmakologický účinek, který bude postupně popisován. Obsahové látky jsou totiž schopné rozšiřovat cévy v mozku a předcházet tak náhlým mozkovým příhodám, dále infarktu myokardu a působí proti neurodegenerativním procesům v mozku spojených se stářím nebo se ztrátou kognitivních funkcí. Mnoho studií se dosud zabývalo popisem tohoto stavu i v termínu "mozková nedostatečnost", což lze charakterizovat několika symptomy; zmatenost, potíže s pamětí, malátnost, bolest hlavy, únava, depresivní nálada a špatná koncentrace.
Extrakty z ginkga a bylinné směsi jsou nejčastěji podávaná fytoterapeutika na světě (i předepisována evropskými lékaři) s nootropickým účinkem v pokročilém věku nebo v různých fázích demence a ztráty paměti. Od roku 2000 je dokonce extrakt z ginkga klasifikován jako "antidementivum" vedle inhibitorů cholinesterázy a memantinu. Podle typu studie byl popsán efekt obsahových látek jinanu dvoulaločného ve zlepšení schopnosti si zapamatovat v závislosti na dávce, což bylo potvrzeno objektivně na aktivitě EEG u pacientů ve středním věku, i u 50ti letých a starších "nemocných" osob. Závěrem se zdá, že jinan podporuje normální činnost mozkových buněk.
50 pacientů s cerebrálními vaskulárními potížemi byli testováni obsahovými látkami ginka v porovnání s placebem užívanými po dobu 1 měsíce. Ve skupině užívající aktivní látky došlo ke zlepšení motorických schopností, pochopení textu a verbálního sdělení, zlepšila se nálada a bylo popsáno snížení popsaných nevolností. Zároveň bylo popsáno zlepšení nálady a snížení únavy. V další studii byly podávány obsahové látky ginkga společně s antidepresivy s cílem sledování vlivu na náladu. Po určité době bylo zaznamenáno a následně publikováno, že zmíněné lignany a katechiny určitým způsobem ovlivňují náladu a zřejmě nesou potenciál v léčbě depresí.
Nejvýraznějšími nositely farmakologického účinku jsou quercetin, katechin, ginkgolidy, bilobalidy, flavonoidy a proanthokyanidiny. Obsahové látky ginkga inhibují destičky aktivující faktor (z anglického PAF), zvyšují produkci NO v cévách a s tím související krevní průtok v periferním a mozkovém řečišti. Velké množství klinických studií bylo v průběhu několika desítek let provedeno s cílem zjistit a otestovat vliv obsahových látek ginka na možné benefity ve zlepšení mikrocirkulace a zlepšeného prokrvení cévního systému v celém organismu. Řada autorů následně v závěrech popsala, že obsahové látky opravdu přinášejí užitek a mohly by zároveň redukovat nepříjemné symptomy tinitu, závratí a s tím souvisejících vestibulárních potíží nebo nemocí.
Extrakt z ginkgo biloby dokáže zhášet volné radiály, vykazuje neuroprotektivní účinek a antiapoptické vlastnosti, jako je zastavení beta-amyloid neurotoxicity a ochrany proti hypoxickým stavům a zvýšenému oxidativnímu stresu. V závěru jsou výsledné efekty popsány jako antioxidační a zastavují buněčnou smrt. In vitro studie poukázaly na schopnosti obsahových látek ginkga zhášet specifické volné radikály, konkrétně superoxidové, hydroxylové, difenylpikrylhydrazylové, oxid dusnatý a další v přímé závislosti na dávce. Další dostupné studie popisují in vivo efekt zmíněných látek v zastavení lipidové peroxidace a agregace krevních destiček. Dosavadní výsledky mohou být využity jako odůvodnění k použití ginkga v léčbě aterosklerózy a využití jeho antioxidační schopnosti. Inhibice cholesterolové peroxidace může pozitivně ovlivnit kardiovaskulární systém a antioxidační efekt může přinést pozitiva v celém organismu. Obsahové látky ginkga jsou schopné in vivo redukovat koncentrace volných radikálů zřejmě cestou redukce syntézy prostacyklinů a kaskády kyseliny arachidonové.
U diabetických pacientů se zrakovými potížemi (způsobeném právě diabetem) bylo pozorováno zlepšení barevného vidění při pravidelném užívání extraktu z listů ginkga. Podávání ginkga po zhruba 12 let vylepšilo šíři zorného pole u pacientů s normotenzním glaukomem. Rané fáze výzkumu ukazují, že pacienti s bolestmi dolních končetin způsobeným špatnou mikrocirkulací shledávají určité zlepšení po podávání extraktu z ginkgo biloby (viditelné zlepšení pozorováno alespoň po 24 týdnech léčby).
Tradiční medicína
V čínské medicíně se po staletí ginkgo podává k léčbě oběhových potíží, při astma bronchiale, tinitu, vertigu, omrzlin a při zhoršení kognitivních schopností a senility. Lidoví léčitelé doporučují ginkgo při sexuální dysfunkci, při duševní úzkosti po chemoterapii, při vysokém krevním tlaku, roztroušené skleróze a sezónní depresi.
Účinné látky
Listy jinanu dvoulaločného obsahují látky terpenoidní povahy (ginkgolidy A, B, C, J, bilobalidy), biflavony, flavonoidy (quercetin, kaempferol, bilobetin, ginkgetin), flavonoidní a flavonolové glykosidy, di- nebo triglykosidy (myricetin, isorhamnetin, rhamnosidové deriváty, metylmyricetinové deriváty), terpenové trilaktony, kumarinové estery, terpeny, proanthokyanidiny, karboxylové a fenolové kyseliny, alkylfenoly, steroidy, polyfenoly a vitamin C.
Tradiční dávkování
Dávkování ginkga závisí na charakteru potíží a na užívané formě přípravku. Standartní, shrnující dávka ginkgo biloby neexistuje. V prevenci demence se ve většině studií podávalo 40 mg standardizovaného extraktu listu jinanu dvoulaločného (množství látek by se poté muselo přepočítat). Ke zlepšení mentálních funkcí se podávala denní dávka od 120 mg - 600 mg stejného extraktu užívaného po dobu od 4 týdnů po 4 měsíce. Většinou se léčba zahajuje na 120 mg a poté se pokračuje až na zmíněnou dávku 600 mg rozdělených do 2 nebo 3 jednotlivých dávek. Pouze v případě úzkosti se podle potíží podává 80-160 mg extraktu ginkga po dobu alespoň 1 měsíce. V dalších pracích se objevilo množství 0.5 ml tinktury suchého listu v poměru 1:5, který se podával 3x denně.
Pěstování
Oproti jiným stromům roste jinan vcelku pomalu, průměrně 30 cm za rok. Jinan netoleruje plný stín a preferuje dobře teplá, zavodněná stanoviště, ne však převlhčená. Nejlépe roste v humózní, propustné půdě. Jinan dobře snáší průmyslové prostředí. Ginkgo je odolné vůči různým škůdcům, netrpí ani žádnými závažnými chorobami. Strom roste běžně v mírném pásu, snese totiž mrazy až do -20°C. V České republice většinou roste volně, v parcích se většinou setkáváme se samčími rostlinami. Jinan může být špatně snášet alergiky, pyl může být pro citlivé jedince vysoce agresivní. Jinan se cíleně pěstuje jednoduchým výsevem semen nebo vegetativně. Vegetativně se strom rozmnožuje sázením nevyzrálých, asi 20 cm dlouhých řízků odebraných na přelomu července a srpna do pařeniště. Jinan lze též množit roubováním nebo hřízením větví.