Botanický popis rostliny
Dřín obecný je vysoký listnatý strom, dorůstající až 7 metrů výšky, nebo rozkladitý keř, který se vyskytuje v teplých regionech České republiky. Kmen stromu může mít u země až 25 cm. Dřevo je velice tvrdé, borka je tmavě hnědá a odlupuje se tenkých šupinkách. Listy dřínu jsou vstřícné, eliptické nebo vejčité až kopinaté, světle zelené a lesklé. Čepel listů dřínu je na obou stranách chlupatá dvouramennými chlupy. Žilnatina listů je zpeřená, se 3 až 5 páry postranních žilek. Řapík může být 5 až 10 mm dlouhý, svrchu mírně žlábkatý.
Rostlina květe žlutými květy, které se začínají objevovat v období kolem března nebo dubna, případně se může objevovat dříve. Květenství rostliny vytváření okolíkovité útvary, které se rozvíjejí se na krátkých větévkách. Plodem dřínu je červená, lesklá 1 až 3 centimetry dlouhá peckovice, která obsahuje hnědou až žlutohnědou rýhovanou podlouhlou pecku.
Původ a rozšíření
Celkový habitat dřínu obecného zahrnuje pás teplejší oblasti Evropy až po jihozápadní Asii. Centrum výskytu dřínu obecného je v pak v tzv. Malé Asii a skoro celém Balkánu. Jedná se o starou kulturní rostlinu a podle některých autorů je možné, že ve střední Evropě, tedy i na českém území není původní. Nejstarší dochované zmínky o bylině pocházejí z období cca 70 let před Kristem. Jedná se o teplomilnou a suchomilnou dřevinu, rostoucí převážně na kamenitých, mělkých a vysýchavých půdách na zásaditých podkladech.
Na území České republiky se nejvíce dřín vyskytuje ve středních a severozápadních Čechách (České středohoří, Český kras, Dolní tok Vltavy) až po jižní a střední Moravu.
Využití
Plody dřínu, někdy také označované jako tzv. dřínky, lze konzumovat a charakterizuje je specifická trpkosladká chuť, která je pravděpodobně způsobená vysokou koncentrací vitaminu C. Bývají místně využívány jako ovoce, také ale na výrobu zavařenin, sirupů, kompotů, džemů. Historicky se v rámci lidové medicíny využívaly jako léčivo při trávicích poruchách.
Dřín je také oblíben pro svůj dekorativní vzhled, a to díky brzkému květu a výrazně zbarveným plodům v podzimním období. Z tvrdého dřeva této rostliny se kdysi vyráběly tkací člunky. V antickém Řecku bylo dřevo dřínu využíváno k výrobě zdraní včetně šípů anebo oštěpů.
Ze semen dřínu obecného se také pražila náhražka kávy. Z plodů se vyrábí a pálí slovenský alkoholický nápoj drienkovica.
Lidové léčitelství
V lidovém léčitelství se u dřínu používají plody, listy, ale také kůra.
Ovoce je jedlé a široce populární v Íránu, kde se věří, že má různé léčivé vlastnosti. V lidovém léčitelství se dřín obecný také používá ve východní Evropě, Spojeném království a Britské Kolumbii v Kanadě, i když se preferují nezralé plody jako adstringencia.
V Ázerbájdžánu se široce používá k výrobě nakládaných okurek, přidává se do rýže nebo k výrobě nápojů. V Arménii se z bobulí dřínu vyrábí vodka. V Rumunsku a Moldavsku se bobule používají k výrobě alkoholického nápoje známého jako cornată. V Bulharsku se bobule široce používají k výrobě sladších kompotů. V Íránu je čerstvé ovoce oblíbené jako osvěžující letní pochoutka nebo jako nálev v Araq (rozinková vodka).
V Tradiční čínské medicíně nachází bylina uplatnění k udržení jingu.
Dodnes se plody dřínu objevují jako doplněk ke zmírnění rizikových faktorů spojených s kardiometabolickými onemocněními. Dřín má bohatou historii v tradiční medicíně napříč různými regiony, včetně Kavkazu, Střední Asie, Slovenska, Turecka, Ázerbájdžánu a Íránu, kde se používají již více než tisíciletí k řešení řady zdravotních problémů od bolestí v krku, problémů s trávením a infekčními onemocněními, jako jsou spalničky a plané neštovice, ale také onemocnění jater a ledvin.
Na Slovensku jsou plody tradičně používány k léčbě trávicích obtíží, při horečkách anebo zánětech. V Turecku a Ázerbájdžánu se různá galenika z listů, sušených plodů a namletého plodu široce používají v léčbě průjmových obtíží, při gastrointestinálních onemocněních a hemoroidech. Na celém Kavkaze se čerstvé plody a olej z plodů podává k léčbě vnějších poranění, žaludečním vředům a zánětlivým chorobám střev. V Íránu se nejvíce dřín podává k léčbě zánětlivých onemocnění, při malárii, ledvinových kamenech, infekcí močového traktu a při rakovině.
Medicína založená na důkazech
Několik in vivo studií prokázalo potenciální zdravotní přínosy suplementace dřínu obecného, včetně jejích antidiabetických, antiobezitních, hypolipidemických, hepatoprotektivních a kardioprotektivních účinků. Nedávná metaanalýza zkoumající dopad suplementace dřínu obecného na lipidové profily u potkaních modelů dospěla k závěru, že suplementace vedla ke značnému snížení hladiny celkového cholesterolu, cholesterolu v lipoproteinech s nízkou hustotou a celkových triglyceridů.
Tyto účinky byly přisuzovány uvedeným bioaktivním sloučeninám přítomným v dřínu obecném, což podtrhuje potenciál rostliny jako doplňku stravy nebo terapeutického činidla při zvládání různých kardiometabolických stavů.
Obsahové látky
Obsahové látky se značně liší podle poddruhu rostliny a také regionu. Plody jsou obzvláště bohaté na bioaktivní sloučeniny včetně polyfenolických látek (anthokyany, flavonoly, fenolové kyseliny a taniny), iridoidů a triterpenoidy, které se vyskytují v menší míře i v ostatních částech rostliny. Dosud bylo identifikováno 10 anthocyaninů, 19 flavonoidů, 4 flavanolů, 5 iridoidních látek, 11 fenolických kyselin a taninů, 1 triterpenoid, 9 monoterpenoidů, 10 karotenoidů, 4 vitaminy, 3 cukry, 8 organických kyselin, 7 mastných kyselin, a 10 alifatických látek.
Dávkování
Dávkování dřínu obecného se značně liší podle použité části rostliny, podle lokální tradiční medicíny, pacientových potížích a podávaného produktu. Nelze zde uvést obecné pravidlo k dávkování, a proto je nutné se držet postupu uvedeného u daného produktu.
Pěstování
Pěstování dřínu ze semen je pomalý proces, který může trvat až několik let, než rostlina začne kvést nebo plodit. Dřín obecný obecně potřebuje spíše lehkou a teplou, neutrální nebo zásaditou půdu. Semena pro výsev rostliny je možné sbírat až do listopadu.
Semena dřínu obecného vyžadují dvojí stratifikaci, nejprve studenou a poté teplou. Studená stratifikace se řeší umístěním do vlhkého písku nebo rašeliny a uložením v chladničce při teplotě 1–5 °C na dobu mezi 90 až 120 dny. Posléze se semena přesunují na teplejší místo s teplotou okolo 15–20 °C na dalších 90 dní.
Po stratifikaci se semena vysévají obvykle do květináčů do hloubky 1–2 cm. K dostatečnému zaklíčení rostliny je nutné zařídit pro rostlinu stálou teplotu a vlhkost prostředí. Jakmile dosáhne sazenice dřínu dostatečné velikosti, lze je přesadit do větších květináčů nebo na jejich stanoviště venku.