Botanický popis rostliny
Česnek se popisuje jako vytrvalá bylina, která obvykle vyrůstá v rozmezí výšky 10-40 cm, přičemž pochází z cibulovitého kořene. Stonek má přímý, listy převážně přízemní a řapíkaté, na povrchu potažené kutikulou, proto jsou hladké a světlé. Květy má bílé a drobné, někdy i 20 květů a dohromady vytváří květenství ve tvaru okolíku. Plodem je tobolka.
Původ a rozšíření
Tato trvalka má svoji "domovinu" na starém kontinentě. Původní oblastí výskytu česneku medvědího byl převážně Kavkaz, východní Evropa a s postupem času se její geofyt rozšiřoval po celé Evropě a Asii. I když je velmi běžná bylina, je možno si ji v přírodě splést s konvalinkou vonnou, která je pro lidský organismus toxická, proto by si každý, kdo by chtěl česnek medvědí hledat volně v přírodě, měl pečlivě nať a listy vybírat a specifikovat rozdíl mezi těmito bylinami.
Využití
Tradiční využití má česnek medvědí nejen v léčitelství, ale také v kuchyni. Sbírá se nať nebo listy na přelomu dubna a května, cibule většinou v období srpen/září. V gastronomii se využívá jeho podpory chuti k jídlu a trávení. Lidové léčitelství užívá česnek medvědí při chudokrevnosti, chřipce, vysokém tlaku a astmatu. Takto lze použít listy česneku medvědího jako přísadu v salátech, dá se povařit v polévce nebo přidat k těstovinám jako koření (lze takto dostatečně nahradit bazalku).
Na nezávažné infekce bakteriálního původu je užití česneku medvědího přímo "ušito". Měl by vykazovat podobné antibakteriální účinky jako česnek setý bez aromatického zápachu. Takový má účinek i antisklerotický. Jednoduše lze popsat, že zabraňuje kornatění cév a brání tak vzniku kardiovaskulárních komplikací tím, že blokuje mechanismy, které vedou k ucpání cév. Stejný výsledek, vykonaný jiným mechanismem, je zapříčiněn jeho antioxidační aktivitou. Česnek tímto preventivně zabraňuje vzniku škodlivých radikálů, které by postupem ničily imunitní systém a fyziologické kompartmenty souvisejících s funkčností cév. Navíc česnek medvědí obsahuje látky, které mírně snižují vysoký tlak a snižují rizika hypertenze.
Jeho antibakteriální potenciál se uplatňuje také ve schopnosti pročistit ledviny a urogenitální systém. Popisuje se jeho močopudný efekt, jehož cílem je odvést co nejvíce "škodlivin" z močových cest zvýšením průtokem moči. Tímto odchází nejen cizorodé patogeny, ale i odloupnutý epitel, který se běžně v moči nachází. Je známo, že česnek pročišťuje střeva a zlepšuje jejich průchodnost. Stejně tak se popsal hojící efekt u jeho obsahových látek v případech vředovitých onemocnění žaludku a jícnu. Pozitivní účinky těchto látek jsou popsány také při nadýmání, průjmech, kolikách a křečích hladké svaloviny střevních stěn.
V případě přítomnosti endoparazitárních onemocnění (konkrétně se jedná o škrkavky a hlísty) se česnek osvědčil jako efektivní nástroj pro likvidaci zmíněných parazitů. Obsahové látky vykazují mírný antimykotický efekt při infekci kvasinkou Candida albicans.
Preventivně je česnek medvědí výborný k doplnění potravinových doplňků proti chřipce a nachlazení. Osvědčil se kočištění a zprůchodnění dýchacích cest. Napomáhá vykašlávání, a proto se nejlépe hodí k vlhkému kašli s vykašláváním hlenů. Stejné obsahové látky mají významný potenciál ke snižování hladin krevního cukru. Česnek medvědí je proto velmi vhodnou alternativou k doléčování a doplňkem stravy u většiny kardiovaskulárních chorob.
Všechny tyto účinky splňuje rostlina v případě vnitřního užívání ve formě roztoků, nálevů, tinktur, léčiv a sušené nebo čerstvé natě například v kuchyni, kde lze česnek medvědí použít jako koření/zelenina v salátech nebo jako dochucovadlo. Dalším zajímavým účinkem česneku medvědího je důležité zmínit užití vnější (tedy k potírání/nanášení zevně na pokožku), kdy lze využít jeho antibakteriálních a dezinfekčních účinků.
Účinné látky
Stejně jako česnek setý, jehož nejvýznamnější účinná složka je silice, obsahuje česnek medvědí z největšího podílu právě siličné oleje. Další důležité složky jsou saponinové látky, flavonoidy, sirné složky, vitaminy a minerální látky. Obsahové látky jsou příbuzné charakterem a množstvím česneku setému, oproti kterému však nejsou natolik aromatické. Proto, když se užívá česnek vnitřně se doporučuje spíše, než-li jeho "příbuzný" z rodu česneku.
Tradiční dávkování
Pokud se užívá česnek medvědí v tobolkách/tabletách či jiných formách volně prodejných léčivých přípravků, lze dávkovat 1-3x denně při síle 1000 mg česnekového extraktu. V případě užívání čerstvě natrhaného a nesušeného lze pro jednoho člověka přidávat menší množství než jeden gram denně kvůli vyššímu obsahu látek (zvláště siličných a sirných).
Pěstování
Česnek medvědí přirozeně roste volně v přírodě (obzváště pak na území České republiky). Tuto bylinu lze nalézt v nížinatých zalesněných krajinách, kolem vodních toků. Miluje vlhká místa, písčité až jílovité půdy s mírně kyselým charakterem. V domácím prostředí nebo na zahradě je nejvhodnější stinné místo bez dalších (dravých) rostlin. Česnek vyžaduje vlhkou půdu, kterou poté není třeba přihnojovat a dále se o ní starat. V domácím prostředí v květináči lze běžně česnek medvědí pěstovat a není třeba přehnané péče a starosti o jeho růst a přihnojování.