Nevíte si rady? Pomůžeme vám s výběrem i s objednávkou po telefonu:
+420 607 785 085
( po – pá: 8:00 – 16:00 )
0
0

Váš košík

Váš nákupní košík je prázdný
0 Váš košík

Česnek kuchyňský - Allium sativum

Český botanický název: Česnek kuchyňský, česnek setý
Běžný název: Česnek, garlic, wild garlic, crow garlic and field garlic
Latinský název: Allium sativum
Rozšíření: Asie, Evropa
Klasické přírodní antibiotikum vhodné při nachlazení nebo chřipkách s lidovou tradicí vůči střevním parazitům.

Botanický popis rostliny

Česnek kuchyňský je cibulovitá vytrvalá rostlina, která může dorůst až 1,5 metrů výšky. Cibule je kulovitá, dělí se na několik dužnatých stroužků, jsou ukryté v obalu bílé až purpurové barvy. Stonek je na průřezu oblý, zakulacený, asi do poloviny výšky je krytý pochvami listů. Listy jsou přisedlé, jednoduché. Čepele listů jsou ploché, široké asi 2,5 cm, celokrajné, se souběžnou žilnatinou. Květy má oboupohlavné, ve vrcholovém květenství, přičemž k opylení probíhá pomocí včel nebo jiného hmyzu. Květenství vypadá jako okolík, nicméně se jedná o vrcholičnaté květenství známé jako šroubel. Květy jsou slabě růžové nebo bílé, někdy hrají barvy nachovými tóny. Plodem je tobolka.

Původ a rozšíření

Domovina česneku je zřejmě centrální Asie, dlouhou tradici však má také v oblasti kolem Středozemního moře a s velkou oblibou se využívá v zemích Asie, Afriky a samozřejmě Evropy. Původ česneku je v Mongolsku a Kyrgyzstánu, odkud jej domorodí kočovníci přivezli do Číny a také na západ. Již starověcí Egypťané znali česnek s jeho léčivými účinky a možným využitím v kuchyni. Ve starověkém Řecku i Římu bylo užívání česneku velice běžné, Řekové mu připisovali posilující účinky a zvýšení fyzické síly. Římané česnekem živili své vojáky na frontě k posílené a patriciové jím krmili své otroky.

Využití

Rostlinná droga je cibule česneku. Kromě některých specifických kultivarů cibule česneku by měla být rozdělena do několika stroužků. Má mnohé využití nejen v tradiční medicíně a vykazuje velice specifickou aromatickou vůni a chuť, která během vaření přechází do sladké. Jíst syrové nebo během vaření se dají využívat i další čísti rostliny česneku (nejen cibule) jako listy ne květy. Užívají se však ještě čerstvé a pevné, když je rostlina ještě zralá (na rozdíl od cibule). Takovému česneku se říká zelený a užívá se syrový nebo tepelně upravený převážně v zemích jihovýchodní Asie jako je Vietnam, Laos, Kambodža a také na východ, v Číně.

Česnek je naprosto klíčová ingredience v mnoha rozdílných regionech, převládá tedy již zmíněná jihovýchodní Asie, dále jižní Asie s Indií v popředí, Střední východ, severní Afrika, jižní Evropa a části Jižní a střední Ameriky. Často se míchá s rajčaty, cibulí nebo zázvorem. V Koreji se hlava česneku fermentuje při vysokých teplotách a vytváří se tak sirupovitá hmota sladké chuti, jejíž obliba roste převážně ve Spojených státech, Velké Británii a Austrálii. Česnek se používá nejen jako ochucovadlo hlavních a večerních jídel, v některých asijských zemích v regionu Středozemního moře je česnek velice oblíbený v jogurtech. Práškovaný česnek má velice odlišnou chuť od čerstvého česneku a zhruba 1/8 lžíce tohoto česnekového prášku nahradí 1 stroužek česneku jak v kuchyni, tak v otázce použití v léčitelství.

Česnek znali již antičtí Egypťané. Terapeutické využití česneku popisovali Hippokrates, Galen a Dioskorides proti vnitřním parazitům, respiračním potížím, při špatném trávení a nedostatku energie. Psané doklady ze starověké Číny ukazují na terapeutické užívání česneku již kolem roku 2000 před naším letopočtem. Česnek konzumovali Římané, Řekové, námořníci jakéhokoliv zeměpisnému nebo etnického původu a lidé nezávisle na třídním původu.

Mnohé studie se zabývaly popsáním a hodnocením vztahu mezi vystavením a užíváním obsahových látek česneku a možnou redukcí hladin cholesterolu jak u zdravých lidí tak u nemocných hypercholesterolemií. Zdá se, že vysoká koncentrace obsahových látek česneku nebo nějaké z jejich výčtu, že mají sice nízký, ale dostatečný (a hlavně statisticky zaznamenatelný) efekt na snížení cholesterolu jak u zdravých lidí, tak u nemocných. Tento efekt je některými studiemi popisován jako velice nepatrný. V lidové medicíně se však proti cholesterolu doporučuje velice často a pacienti mají dle dokumentace příznivé krevní výsledky z laboratoře, pokud jsou správně dodržovaná režimová opatření, správně užívaná léčiva a přítomnost česneku vše zoptimalizuje. Léčitelé také česnek doporučují ke zvýšení imunity, zesílení látkové přeměny a podpoře metabolismu při nechutenství, malátnosti a snížené chuti k jídlu.

Nicméně extrakt z česneku si vede o něco lépe u zvířat i u lidí na možném snížení vysokých hodnot krevního tlaku. Vyšlo několik publikací, které se zabývaly pozorováním změn hodnot středního arteriálního tlaku podle možných výkyvů dle změn plasmatických koncentrací extraktu z česneku a popisováním možného vztahu mezi těmito dvěma proměnnými. Tento fakt podporuje opět lidová medicína, která doporučuje extrakt z česneku právě při zvýšeném krevním tlaku, při stresu, úzkostech a k posílení kardiovaskulární soustavy.

Další studie popisovala dostatečně pozitivní efekt obsahových látek česneku proti symptomům běžného nachlazení, i když by byly vhodnější klinická data z většího počtu probandů. Cochranova databáze systematických publikací podporuje myšlenku, že by se měly nadále vytvářet nové studie řešící tuto tématiku.

Během první a také druhé světové války byl česnek používán jako dezinfekční činidlo buďto vnitřně, ale také k vnějšímu užití. V lidové medicíně se doporučuje jako přírodní antibiotikum, jako antiseptikum při bolestech v krku,při katarech horních cest dýchacích, traduje se o něm říkat, že velice dobře účinkujepři nachlazení, chřipce, působí proti nadýmání, proti kornatění tepen (viz proti krevnímu tlaku a cholesterolu) a vykazuje takéantimykotickou aktivitu. Lidoví léčitelé zemí kolem Středozemního moře doporučují česnek proti cukrovce, střevních a zažívacích obtížích, proti kašli a střevním parazitům.

Protože však česnek vykazuje mírnou protidestičkovou aktivitu, měli by být pacienti užívající antikoagulační léčiva opatrní, jelikož může docházet k jistým lékovým interakcím.

V tradičním pojetí jihoasijské kultury je česnek společně s dalšími podobnými aromatickými bylinami doporučován ke stimulaci sexuálního apetitu, vytrvalosti a schopnosti u mužů.

Účinné látky

Česnek obsahuje jako nejvýznamnější látku allicin, sirný derivát, který působí jako antibiotikum/antimykotikum, dále alliin, ajoen, diallyl disulfid, allylcystein, různé štěpné enzymy, polysachardidy, trietrpenové saponiny a lektiny, vitamíny z B komplexu (dále také C a A), proteiny, minerály (selen, vápník, jód) a ve významném podílu jsou flavonoidy a chlorofyl. V česnekové cibuli tvoří zhruba 85% voda, 13% organických látek, 2% anorganických látek, zatímco listy obsahují až 87% vody.

Tradiční dávkování

Dávkování česneku se značně liší v závislosti pro koho má být bylina cílena a při jakým obtížích. Například proti kašli se doporučuje smíchat 1/4 stroužku česneku s 1 litrem mléka a trochou medu na dochucení, přičemž by se měl připravit jakýsi "lektvar". Proti žaludečním problémům se doporučuje 1 stroužek česneku se třemi citrony a 1 litrem převařené vody také dochucené medem a k pročištění proti střevním parazitům je vhodný odvar připravený povařením 1,5 litrem vody se 3 citrony a 5 palicemi česneku.

Jako ingredienci do pokrmů si každý česneku dá dle své chuti.

Pěstování

Česnek je velice snadný na pěstování během celého roku v prostředí mírného pásu. I když je možné pohlavní pěstování česneku, většinou probíhá množení rostlin nepohlavní cestou zasazením jednotlivých stroužků do země. V chladnějším klimatu se stroužky sázejí na podzim několik týdnů před zamrznutím půdy a poté se sklízí během jara s tou podmínkou, že stroužky musejí být zasazeny celkem hluboko, aby nezmrzly. Nedoporučují se ani moc převlečené půdy, jelikož v takovýchto podmínkách dochází často napadení chorobami a špatně přezimuje. Sklízí se zhruba v době, kdy je cibule dostatečně vyvinutá a nať postupně vysychá. Česnek se nejvíce skladuje svázaný do copů, zavěšený na chladném místě.

Česnek se může sázet těsně vedle sebe, k optimálnímu rozvoji cibule nepotřebuje tolik prostoru kolem jako jiné rostliny. Také se dá lehce pěstovat v dostatečně hlubokých nádobkách uvnitř v bytě nebo domě. Česneku se výborně daří v lehkých, suchých, ale také dobře zavodněných půdách v lokalitách s dostatečným slunečním svitem. Česnek preferuje půdy s bohatými organickými zdroji nutrietů. Velký stroužek česneku zasazený do většího lůžka v dostatečné hloubce v kvalitní půdě zajistí optimální rozměry velikosti cibule česneku.