Botanický popis rostliny
Broskvoň obecná je oblíbený ovocný strom, který roste i planě ve formě nízkých keřů (30-50 cm). Stromy v sadech a na zahradách rostou do výšky 3-5 m a některé zdroje uvádí dokonce i 9 m. Broskvoň je opadavý strom dožívající se 18-20 let, který tvoří úzký a nízký kmen, z něhož se široce větví kotlovitá koruna. Kůra stromu je ze začátku hladká, šedohnědá a časem jí rozbrázdí jemné trhliny. Listy broskvoně jsou úzce kopinaté, dlouhé 5-15 cm, široké maximálně 4 cm, na okrajích jemně zubaté a k větvím je pojí 1,5 cm dlouhé řapíky.
Broskvoň je mimo jiné i okrasa zahrady a krásně kvete od března do května. Lžícovitě prohnuté lístky květu jsou 2-4 cm široké, z obou stran stejné barvy různých variací směsi bílé a červené. Semeník kryjí dlouhé mléčné chloupky. Dokonce sám Darwin si zaznamenal poznámku o dvojím plození broskvoně! Plody broskvoně obecné Prunus persica jsou totiž dvojího druhu 1) pravá broskev je dužnatá, smetanově chlupatá, kulovitá a 4-8 cm velká peckovice. Zralá má růžovou až načervenalou barvu a dužina je oranžová. Pecky jsou vrásčité, dolíčkaté a snadno oddělitelné od dužiny a 2) nektarinka je naprosto hladký a lesklý plod podobný spíše švestkám. Pecka je také snadno odstranitelná od dužiny.
Původ a rozšíření
Poslední archeologické výkopy (červenec 2015) proběhly v jihovýchodní Číně na spodním toku řeky Yangtze v provincii Zhejiang, kde byly odkryty starověké zkamenělé broskvové pecky. Díky velikostní rozmanitosti nálezů vyvozují vědci, že tehdejší lidé již uměli roubovat a zlepšovali metody pro větší sklizně. Radiokarbonová metoda určila stáří nálezu na 7,500 let a toto místo jako oblast první kultivace broskvoně.
Předpokládaná cesta broskve z Číny začíná za dob Alexandra Velikého, který ji| měl s vojskem přivést do Řecka a přes střední Asii do Persie (dnešní Irán), kde natolik zdomácněla, až byla milně považována za původně perské ovoce. Starověcí Římané ji znali jako perská jablka (malum persicum/persikon melon), od čehož je pojmenován celý rod. České sady u domů se prvně objevují v 11. století a z 12. století pochází písemná zmínka, ze které víme, že štěpování jsme se naučili od Římanů a zkomolením latinského brassica (brukev) vzniklo staročeské slovo břeskev.
Ve větším měřítku na velkoplošných výsadbách se v České republice začalo v 60. letech s odrůdou Redhaven, což je jedna z komerčně nejúspěšnějších odrůd světa, která vyhovuje českému mírnému podnebí. Největšími producenty broskví jsou země s teplým klimatem okolo Středozemního moře (Španělsko, Itálie) a některé státy USA (Kalifornie, Georgie).
Využití
Broskev má široké uplatnění v mnoha oborech lidského zájmu. Každý pěstovaný kultivar broskve se pěstuje podle poptávky na trhu a je vhodný k jinému účelu (okrasné, na zavařování nebo přímou spotřebu), do jiného podnebí a jejich plody se různí tvarem, barvou, chutí apod. Prvotní důvodem k pěstování broskví byly jejich lahodné plody oblíbené zvláště na císařských stolech, existuje i mnoho okrasných broskvoní (Dekorativnyj Rjabova, Broskvomandloň Rubra, Belmondo) sázených pro rozmanitost svých květů, které lahodí oku a mění sad v umělecké dílo.
Broskev našla obrovské uplatnění v potravinářském průmyslu, kde je, pro svoji aromatičnost, užita do sladkých šťáv, jako příchuť limonád, zmrzlin a žvýkaček. Každý si může plod broskvoně obecné užít po svém oblíbeném způsobu. Pokud se broskev nekonzumuje čerstvá, dá se z ní vyrobit džem, povidla, čatní (chutney), přesnídávka a pokud není tolik místa v mrazáku, dá se vytvořit broskvová dřeň, zavařenina do špajzu. Broskví lze marinovat masité pokrmy, zapéct s masem (vepřové, kuřecí, krůtí) a upéct koláč nebo bublanina. Z většího množství broskví se pálí broskvovice s přibližnou výtěžností 300kg/9-12 l nebo tradiční německý likér Persiko.
Broskev obsahuje alfa-hydroxylové kyseliny (AHA) neboli "ovocné kyseliny", což je skupina přírodně se vyskytujících kyselin, které ochraňují buňky před oxidací. V plodu broskve jsou všechny z nejznámějších antioxidantů, které hydratují, čistí a chrání (elastin,kolagen) pokožku před volnými radikály a obecně vypínají a stahují póry. Díky těmto dermatologickým účinkům zřejmě známe rčení o "tvářičce jako broskvičce" (hladké a hebké). Zředěná broskvová esence, popisovaná jako plná, ovocná a šťavnatá, se dá vyrobit i v domácích podmínkách a používá se do mýdel, koupelových solí, pleťových a tělových krémů.
Zinek v broskvích napomáhá hojení ran, léčit různá onemocnění kůže jako jsou akné, ekzém, lupénka. V plodech broskve se nachází kyselina citronová, která, jakožto přirozená konzervační látka, ničí bakterie, kvasinky a také plísně. konzumace broskví se doporučuje ve větším množství během těhotenství díky obsahu kyseliny listové. Aby byl však účinek na vývoj mozku a míchy, probíhající v prvních týdnech těhotenství, co největší, ovoce by se mělo jíst už zhruba 3 měsíce před otěhotněním.
Plod broskvoně obecné obsahuje z většiny vodu, neunavuje tedy trávení a její lehce projímavé účinky ve spojení s vysokým obsahem vlákniny pročišťuje a udržuje tlusté střevo zdravé, snižuje pocit hladu , navozuje pocit nasycení a vykazuje slabé projímavé účinky. Obsahové látky broskve obecně pomohou při zácpách i jako detoxikace a prevence proti hemeroidům. Minimální obsah sodíku, tuků a nutriční hodnota 220 kJ (52 kcal) na 100 g dělá z broskve ideální ovoce pro redukční diety a při rozumné konzumaci sladkou odměnu pro diabetiky.
Obecně vzato, pokud se obecné látky tepelně nebo jiným způsobem nenaruší (nejvhodnější je tedy konzumace v čerstvém stavu), je broskev jako stvořená pro podporu srdce. Vitamín C se podílí na syntéze kolagenu a je faktorem ovlivňujícím pevnost vlásečnic. Pro udržení pravidelného srdečního tepu je důležitý vysoký obsah hořčíku (Mg) a draslíku (K), které podle studií snižují riziko srdečních onemocnění a mozkových příhod (dokonce o 40 %!).
Pro své protikřečové účinky je hořčík (Mg) používán jako adjuvantní léčivo při astmatu a ke zmírnění menstruačních potíží a křečí. Navíc společně s niacinem (B3) uklidňují mysl a zlepšují náladu. Stopové množství železa v plodech broskvoně obecné zbystřuje intelekt, čilost a prospěch u dětí, což prokázaly jednoduché porovnávací studie (pozorování vztahu jídelníček -> známky).
Lidová medicína
Broskvím je připisován pozitivní vliv na krásu, většinou kvůli úsměvu, který vyvolá její sladká chuť a také díky čáře, která dělí plod broskvoňe obecné na tvar připomínající oblé dámské pozadí.
Omezení
Provitamín A (beta-karoten) v přírodní formě je bez vedlejších účinků. Je však nutno poznamenat, že vitamín A ve formě tablet, konzumovaný ve větším množství během těhotenství, může poškodit plod a jeho užívání je třeba konzultovat s lékařem nebo lékárníkem. Látky podobné kyanovodíku mohou vznikat z obsahu pecek broskví a je rozumné se jim vyhýbat. Při větší konzumaci může obsažená kyselina citronová poškodit sklovinu.
Účinné látky
Plod broskve obsahuje velké množství vody (asi 88%). Obrovské množství sušiny zaujímá kromě vlákniny také jednoduší cukry s převahou sacharózy a dextrózy. Broskve obsahují kyselinu citronovou, jablečnou a hlavně kyselinu listovou (vitamin B9). Z minerálních látek lze zmínit hlavně sodík a hořčík. Podíl tuků a bílkovin je prakticky zanedbatelný. V broskvi ještě najdeme betakaroten/provitamín A, vitamíny B (thiamin B1, riboflavin B2, B3, C, E). Barvivo karoten plod chrání proti hmyzu a xantofyl zabraňuje vznikům volných radikálů.
Tradiční dávkování
Nejsou dostupná data k přesnému stanovení optimální dávky broskve. Zajímavý je však postup k přípravě broskvové masky. Broskve se umyjí a odpeckují. Ovoce se rozmačká, přidá se ušlehaný bílek a šťáva z 1/2 citronu. Směs se nanáší kosmetickým kartáčkem nebo štětcem na odlíčenou a vyčištěnou pleť. Ručník namočený v horké vodě, vyždímaný a přiložený na masku zvýší prokrvení obličeje. Po 20 min. relaxaci se ručník sejme a maska se smyje vlažnou vodou. Maska zužuje póry, vyhlazuje vrásky a po dokončení by se měla pokožka ošetřit hydratačním krémem.
Pěstování
Broskvoň obecná nejlépe roste v lehké, výživné, humózní a dobře zavlažované, neutrální či lehce kyselé půdě (pH 6.0-7.5). Broskvoň má vysoké nároky na světlo a teplo. Ideální místa pro výsadbu jsou plně osluněná s průměrnou roční teplotou okolo 8 °C, kde je červnový průměr nad 18 °C. Pro dobrou sklizeň je ideální roční srážkový průměr do 450-550 mm. Rostlinu je třeba hojně zalévat na jaře/létě (květen, červen) a v období sklizně. Před výsadbou, která se provádí na jaře, se stromek nechává 12-24 hodin stát ve vodě. Ve větším se broskvoň vysazuje do sponu (vzoru) alespoň 4x2 nebo 3x3 m. Většina odrůd broskvoně obecné je samosprašných a nemají problém s opylením, některé odrůdy mají neklíčivý pyl, nicméně 1-2 včelstva/ha problém řeší. Po vysazení se seřezává kmínek, výhonky se zkracují asi o 2/3 a ponechají se 4 hlavní výhonky rozložené do stran.
Druhým rokem se broskev nechá větvit na 6-8 větviček, výhony rostoucí do koruny se odstraňují a odplozené výhony se seřezávají. Broskvoň obecná má mnoho poddruhů, jejichž vlastnosti se odráží na sklizni probíhající od konce května do září. Sklízejí se vyzrálé plody, které po utržení již nedozrají. Popadané plody se sbírají a vzhledem k čistotě se okamžitě likvidují nejlépe v kompostéru. Existují názory, že popadané a poničené broskve pro strom vytvoří humózní půdu, není je proto třeba sbírat. Zralé ovoce se sbírá opatrně ručně a bez mačkání rovnou do nádob k přepravě, nebo ze kterých se budou používat. Sklizeň musí proběhnout rychle a šetrně zároveň. Lidově se říká: "pokud začnou broskve opadávat, sesbírej a otřepej ostatní."